Poslechněte si Rybovku pozorně. Zaslechnete moldánky
V období Vánoc nás obklopuje tajemná atmosféra a prostřednictvím tradic, které dodržujeme, také ožívají zapomenutá nebo izolovaná slova. Jedním z nich jsou moldánky.
Inspirací k dnešnímu jazykovému koutku byla Rybovka, tedy Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby, v jejímž textu můžeme slyšet, že se ozývá moldánkový zvuk. V Rejzkově Českém etymologickém slovníku se dočteme, že moldánky jsou původně primitivní pastýřská píšťala, jejíž název je odvozen od rumunské provincie Multany, rumunsky Moldova, tedy dnešní Moldávie. A jak víme, pastýř představuje jeden z hlavních vánočních symbolů.
Natahovat moldánky
Od vysokého zvuku pastýřské píšťaly je už jen metaforický krůček k podobně znějícímu dětskému pláči, a tak se moldánky dostaly i do rčení. V Jungmannově slovníku – a samozřejmě i v jiných zdrojích – multánky / moldánky označují také dudy. Zase je patrná souvislost mezi píšťalou a dalším hudebním nástrojem, jehož součást píšťala představuje.
A obojí se spojuje právě v textu Rybovky:
Slyším za horou tam zvuk,
moldánkový jemný hluk… (…)
Slyšíš dudlování, jemné hraní…
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
