Potvrzeno: Hýčkejte si stromy ve městech, snižují spotřebu léků

31. květen 2022

Ničením přírody se připravujeme nejen o její krásu, ale také o její užitečné služby. Zajímavý belgický výzkum například naznačuje, že v některých případech by lékaři místo léků mohli pacientům klidně předepisovat stromy. Ideálně ty staré a košaté. Ale k tomu až později…

Dlouhodobě nejrůznější odborníci zkoumají, jakým způsobem a jak moc nám příroda pomáhá. Už před desítkami let přišli s termínem ekosystémové služby, který zní sice možná trochu abstraktně, ale má velmi praktický význam. Fakticky znamená, že nám příroda zajišťuje bezplatně servis, který by nás stál nemalé peníze, pokud přírodu poškodíme nebo zničíme.

MUDr. Miroslav Šuta

Například přírodní mokřady jsou schopny čistit vodu v mnoha případech stejně dobře nebo dokonce lépe než nákladné čističky vod nebo vodárny. Přitom pracují bez nároku na odměnu, bez drahých technologií, speciálních chemikálií a navíc jim k „pohonu“ stačí sluneční světlo.

Hodnota služeb, které nám poskytuje příroda, se v poslední době stává také jedním z argumentů pro politiky. Už dávno neplatí předsudky, že snaha chránit přírodu je naivní nebo že si na ochranu přírody musíme nejdříve vydělat. I pro ekonomy, jejichž pohled na svět je dán principem má dáti/dal, mají dnes přírodovědci argumenty v oblasti toho, kolik nám příroda přináší zisků, případně kolik nám šetří výdajů.

Zeleň a zdraví aneb Není zeleň jako zeleň

Stále větší pozornost odborníků se soustřeďuje konkrétně na vliv zeleně ve městech na zdraví a kvalitu života obyvatel. Řada studií například poukázala na to, jak souvisí množství a rozložení zeleně s kvalitou ovzduší. V souvislosti s postupující změnou klimatu přibývá studií, které dokazují, jak účinné jsou různé druhy zeleně ve městech pro ochranu obyvatel před negativním vlivem vln veder.

Čtěte také

Například typické městské trávníky posekané nakrátko se v letním žáru nepochybně rozpálí o něco méně než asfaltová silnice nebo betonové parkoviště. Ale pokud zůstane trávník ve městě vzrostlý, podobný louce, pak poskytuje městu mnohem lepší služby než rádoby anglický trávník. Nehledě na to, že na jeho sekání města vydají podstatně méně peněz a spálí se přitom podstatně méně nafty na pohon motorových sekaček a nákladních aut, která posečenou trávou svážejí.

Podstatně lepší službu než trávník ale klimatu města poskytují keře nebo stromy. V tomto případě ale neplatí, že na velikosti nezáleží. Naopak. Vzrostlé stromy jsou v podstatě obrovským klimatizačním zařízením, které pro člověka bezplatně zajišťuje příjemné mikroklima. A přitom vyžadují jen prostor pro svůj růst, dostatek vody a sluneční světlo.

Více stromů = méně léků?

Zajímavé jsou výsledky nejnovějšího výzkumu z Belgie, které zveřejnil v květnu americký vědecký časopis Environmental Health Perspectives zaměřený na souvislost mezi životním prostředím a zdravím. V rámci většího programu odborníci mimo jiné sledovali spotřebu několika skupin léků v různých částech zkoumané oblasti. Zjišťovali také to, v jakém prostředí lidé žijí a kolik zeleně mají ve svém okolí.

Konkrétně zaznamenali všechny stromy ve zkoumané oblasti. Navíc s pomoci laserové technologie LIDAR vytvořili prostorový 3D model, který jim umožnil vypočítat objem koruny každého stromu. Vědce kromě toho zajímalo i sociální složení obyvatel v různých částech sledovaného regionu, protože je z přechozích výzkumů známo, že zdravotní stav lidí souvisí například s mírou jejich vzdělání nebo s mírou nezaměstnanosti. V potaz ale musel výzkum brát i věkové složení obyvatel, protože věk výrazně ovlivňuje výskyt mnoha onemocnění.

Statistické zpracování obrovského množství dat ukázalo, že lidé žijící v místech s větším počtem stromů užívali méně léků na nemoci srdce a cév. A také méně léků předepisovaných pro poruchy nálady, jako jsou např. deprese nebo bipolární porucha (dříve maniodepresivní porucha). Podobnou souvislost našli vědci také mezi vyšším objemem korun stromů v okolí a nižší spotřebou obou skupin sledovaných léků.

V další fázi vědci do jednoho modelu vložili jak počet stromů, tak objem jejich koruny. Ukázalo se, že pro nižší spotřebu léků bylo výhodnější žít v oblastech byť s menším počtem stromů, ale s velkým objemem stromových korun, než v místech s velkým počtem stromů s menšími korunami.

Pokud si výsledky výzkumu přeložíme z jazyka odborníků do praxe, znamená to, že bychom si ve městech měli hýčkat velké, obvykle starší stromy, protože patrně představují pro zdraví větší přínos. Výzkum také zpochybňuje trend, kdy se provádějí „rekonstrukce“ městských parků nebo alejí tak, že se staré stromy šmahem vykácejí, a vysázejí se za ně nové. Trvá totiž desítky let, než koruny nově vysazených stromů nahradí ztrátu, která byla způsobena vykácením stromů starých.

Spustit audio