Vyčistí pokojové rostliny vzduch v místnosti? Odborníci se pustili do měření

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pokojové rostliny (ilustrační foto)

Možná jste slyšeli o tom, že pokojové rostliny čistí vzduch od chemických látek, které se mohou uvolňovat například z nábytku nebo podlahových krytin. Vědci z americké Filadelfie si dali práci s tím, aby ověřili, nakolik právě tomuto tvrzení můžeme věřit.

Na počátku byli kosmonauti

Ohromný zájem o využití rostlin pro čistotu ovzduší uvnitř budov trvá posledních 30 let. V roce 1989 zveřejnil americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) studii, která se kvůli plánům na dlouhodobé pobyty astronautů ve vesmíru zabývala i otázkou, jak zajistit posádkám kosmických lodí co nejlepší prostředí. NASA se ve studii zaobírala možnostmi, jak využít rostliny jako možný prostředek ke snížení množství znečišťujících látek ve vnitřním ovzduší.

Výzkum vycházel z předchozích studií využití rostlin pro čištění odpadních vod. Laboratorní testy NASA zkoumaly schopnost 12 druhů pokojových rostlin pohlcovat vybrané nebezpečné chemické látky z ovzduší. Jednalo se o rostliny, kterou jsou populární i u nás, jako např. některé typy dracén neboli dračinců, fíkus drobnolistý (zvaný též benjamin), břečťan, tchynin jazyk, lopatkovec nebo třeba chryzantéma neboli listopadka. Konkrétně bylo testováno pohlcování karcinogenního benzenu, formaldehydu a trichloretylenu.

Laboratorní pokusy NASA ukázaly, že různé pokojové rostliny jsou skutečně schopné odstraňovat z ovzduší plynné chemikálie a že jednotlivé druhy rostlin se liší v tom, které látky a v jakém množství mohou pohlcovat. Zjištění vyvolalo vlnu zájmu sdělovacích prostředků, ale také vedlo k řadě následných výzkumů.

Dají se rostliny prakticky využít v bytě nebo kanceláři?

Vědci z Drexel University ve Filadelfii se rozhodli prozkoumat, jak účinné jsou pokojové rostliny k zajištění skutečně čistšího vzduchu v reálném bytě nebo kanceláři. Prozkoumali výsledky desítek různých studií, které za posledních 30 let vznikly. Soustředili svou pozornost nejen na schopnost rostlin pohlcovat určité chemikálie, ale také na rychlost tohoto procesu. Spočítali parametr, který nazvali „clean air delivery rate“, tedy jakousi míru toho, jak jsou rostliny schopné vyčistit vzduch. Následně pak vypočítali, kolik rostlin bychom potřebovali v bytě či kanceláři, aby v místnosti zajistily čistý vzduch.

Analýza zveřejněná počátkem prosince 2019 ukázala, že jedna pokojová rostlina je schopná vyčistit v průměru zhruba 23 litrů vzduchu za hodinu. To se může laikovi zdát jako poměrně velké množství. Nicméně člověk v klidovém stavu potřebuje zhruba půl litru vzduchu na jeden nádech a normální dechová frekvence se pohybuje zhruba mezi 12 až 16 dechy za minutu. V klidu tedy jeden člověk vdechne a vydechne několik litrů vzduchu během jediné minuty. Za hodinu tak naším dýchacím aparátem projde několik stovek litrů vzduchu. Při pohybu se dýchání prohlubuje, tedy zvětšuje se objem vdechnutého vzduchu a zvyšuje se i frekvence dýchání. Při maximální zátěži může člověk za hodinu vdechnout a vydechnout až 200 litrů vzduchu.

Pokojové rostliny místo větrání nebo klimatizace? Těžko…

Když vědci zjistili, jaký objem vzduchu je schopná „vyčistit“ jedna pokojová rostlina, v následném kroku přepočetli, kolik rostlin bychom potřebovali v místnosti, aby byly schopny vyčistit vzduch ve stejné míře, jako když vyvětráme otevřeným oknem nebo prostřednictvím ventilačního systému budovy. Bohužel výzkumníci došli k závěru, že by bylo potřeba umístit 10 až 1000 (!) pokojových rostlin na každý metr čtverečný plochy místnosti. Rostliny tedy sice opravdu mohou do určité míry pomáhat čistějšímu vzduchu v místnostech, ale rozhodně na ně nemůžeme spoléhat.

Kde udělala NASA chybu?

Možná vás napadla otázka, kde se stala chyba, když se od roku 1989 šíří informace o tom, že podle NASA rostliny významně čistí vzduch. Studii je možné najít na internetové stránce NASA, a proto jsem se rozhodl seznámit s tím, jak byla zpracována a k jakým závěrům došla. Ve shrnutí výsledků se uvádí, že použití rostlin sice opravdu je jedním z nejslibnějších způsobů zmírnění tzv. syndromu nemocných budov. Ovšem výslovně se uvádí, že v kombinaci s filtry s aktivním uhlím ve ventilátorech, které mají schopnost rychle filtrovat velké objemy znečištěného vzduchu. Právě takové filtry by podle NASA měly být považovány za nedílnou součást každého plánu, který chce použít pokojové rostliny k řešení problémů se znečištěním vnitřního ovzduší.

Zajímavé je také zjištění NASA, že nejefektivněji z hlediska pohlcování těkavých chemikálií je u rostlin zóna, která zahrnuje kořeny rostliny a půdu v květináčích. A proto studie v roce 1989 doporučila umístit rostliny v budovách tak, aby znečištěný vzduch byl maximálně vystaven právě půdě a kořenům pokojových rostlin.

Vědecká data je třeba také správně interpretovat

Jeden z autorů aktuální analýzy docent Michael Warning shrnul nová zjištění tak, že pokojové rostliny jsou v interiéru jistě skvělé, ale ve skutečnosti nečistí ovzduší dostatečně rychle, aby ovlivnily kvalitu vzduchu v prostředí domácnosti nebo kanceláře. Zmínil také skutečnost, že vědecké poznatky mohou být v průběhu času interpretovány nesprávně nebo zavádějícím způsobem.