Prabratranec a prasestřenice

r_2100x1400_regiony.png
r_2100x1400_regiony.png
0:00
/
0:00
Jazykový koutek pro dnešní bude tentokrát inspirován výrazy označujícími rodinné vztahy. Že vás v tomto tematickém okruhu nemůže nic překvapit? To si můžete hned ověřit.

Zkuste si představit, kdo by asi mohl být váš prabratranec nebo prasestřenice.

Máte pro nás nějakou nápovědu?

Mám připraveno hned několik možností. Buď to může být syn nebo dcera vaší pratety a prastrýce, nebo dcera či syn bratranců vašich rodičů nebo také do třetice dcera či syn bratrance vašich prarodičů.

Která možnost je tedy správná?

Správná není žádná z nich. Možnosti, které jsme si uvedli, zachycují, jak se slova prabratranec a prasestřenice v praxi někdy používají. A dodejme, že se používají jen velmi zřídka. Nedá se ale říct, že by šlo o běžnou, ustálenou a významově vyhraněnou součást slovní zásoby.

Takže ve slovníku zřejmě prabratrance nenajdeme.

Ne, nenajdeme. Jen tak pro zajímavost si můžeme uvést takovou slovníkovou úvahu. Bratranec je ve slovníku definován jako syn strýce nebo tety a předpona pra- se podle slovníků připojuje k výrazům označujícím členy rodiny vzdálené od sebe o jednu generaci. Podle toho by snad byla nejadekvátnější ta možnost, že prabratranec nebo prasestřenice mohli být dětmi prastrýců a pratet. Ale je to čistě jen akademická úvaha.

Existuje tedy nějaký výraz, který by plnohodnotně pojmenovával příbuzenské vztahy, které jste uvedl?

Ve spisovné češtině nic takového k dispozici nemáme. Osoby, které jsou dcerami či syny bratranců vašich rodičů nebo dětmi vašich rodičů či prarodičů, prostě nemůžeme jednoslovně pojmenovat. Vždy musíme volit nějaké opisné vyjádření. Ale vzhledem k tomu, jak málo se v praxi prabratranec a prasestřenice vyskytuje, můžeme říci, že potřeba takového pojmenování zřejmě není velká. Jednoduše řečeno, takto vzdálené příbuzenské vztahy většinou nepotřebujeme nijak pojmenovávat. Alespoň ne často. Takových okrajových, spíše experimentálních výrazů se najde víc, např. prabratr/prasestra, pratchyně/pratchán, prazeť/prasnacha apod. Ani jeden z nich však ve slovnících spisovného jazyka nehledejte.

Spustit audio
autoři: Květa Bodollová, Martin Prošek