Prameny se zázračnou mocí

Když jsme se před čtvrtstoletím přestěhovali do paneláku pod Krkavec, nosili jsme si jako mnozí jiní vodu z lesa od Loupežníka, kde tryskal pramen lahodné vody. Vyschnul.

Před čtyřmi desítkami let strávil prázdniny tehdy mladý pedagog Jiří Pech z plzeňské Pedagogické fakulty tím, že chodil po Tachovsku a hledal, mapoval a měřil hojné prameny minerálních vod, patřící k široké mariánsko-lázeňské Zřídelní oblasti. Už tehdy spočítal, kolik jich díky nešetrné činnosti člověka zmizelo a nabádal k tomu, aby jsme si jich vážili, pečovali o ně a zvýšili tak zájem turistů o tuto krajinu. Od té doby také v jeho výčtu těch aktivních pramenů, které vyvěraly v krajině, došlo k úbytku.

Chtělo by se říct se Skácelem:

A dovedete pochopit ty lidi, kteří jednu ze studánek pod Radyní zasypali odpadky?

Naštěstí však mají další studánky a prameny lepší osud. Náš region skýtá řadu lokalit, kde stále vyvěrá z nitra země čistá pramenitá voda, často opředená krásnými bájemi a pověstmi.

Tak třeba taková Kloubovka nad Kotouní na Nepomucku - tam pramen vytryskl jen proto, aby vyléčil nemohoucí chudou vdovu, která po smrti svého muže nemohla pro bolestivou nemoc kostí živit své děti. Léčí prý věrná svému jménu klouby dodnes.

V romantickém údolí potoka Hadovka nedaleko Kostantinových Lázní najdete Studánku lásky. Díky její pověsti k ní zamíří nejeden pár, protože když se z ní milenci napijí, jejich láska nikdy nevyhasne.

Velké zásluhy o studánky v našem kraji měl zdá se svatý Vojtěch, když se v druhé polovině 10.století vracel z Říma do Čech. Poblíž Vrčeně na Nepomucku spatřil žíznivého oráče, zarazil proto do země svou biskupskou berlu a na jejím místě začala ze země prýštit voda, dodnes vyhledávaná. V Milavčích na Domažlicku má prý pramen Vojtěška dokonce věšteckou schopnost.

Nedaleko vsi Svaté pole u Horažďovic se každou vteřinu z pod kaple Svaté Anny na úpatí vrchu Slavníku proderou po staletí, ba tisíciletí, z hlubin země na povrch 3-4 litry osvěživě chladivé vody. V archivech jsou doloženy takové zázraky, které má na svém kontě, jako zhojení beznadějně poraněných končetin, vyléčený zrak, ba i navrácení řeči!

V místech, kde vyvěrá ve Strašíně malý pramínek zázračné vody, se podle pověsti zjevila poustevníkovi Panna Maria. Uzdravuje prý lidský zrak - neboť jen ten, kdo dobře vidí, může rozeznat pravdu od lži, spravedlnost od křivdy, dobro od zla a sílu od zbabělosti.

A pokud vás kroky dovedou do šumavského Srní, určitě zavítejte k nedalekému Hauswaldskému prameni, říká se mu pro jeho zázračnou moc České Lurdy. V dobách ne tak dávno minulých byl takřka určen k zatracení, teď voda z pramene teče v ručně tesaných vantrokách, které jsou uloženy na 59 bludných kamenech, představujících korálky na růženci a malebně dopadá na skleněný blok s otiskem spojených dlaní člověka. Není divu, že je toto místo považováno za posvátné.

Vyhledávaným turistickým cílem je také Pramen krásy v polesí Kotel u Rokycan. Kdo se z něj podle pověsti napije, ten dozajista zkrásní. Nejkrásnější ovšem na tom je, že toto jméno mu daly děti sdružené při Českém svazu ochránců přírody v Rokycanech v rámci studánkového hnutí. V seznamu této iniciativy, která vyhledává takové malé důlky vody, ve kterých se odrážejí nebesa - tak jak po nich básník Skácel volal - přibývá. Hurá.