Prameny se zázračnou mocí

28. září 2019
Publicistika

Také jste vyrůstali se Sládkovou křišťálovou studánkou, kam laně chodí pít? K jedné takové chodila jako dítě naše spolupracovnice Jana Kořínková s maminkou na fialky. Už tam není. A jak je to s jinými studánkami v regionu? To se dozvíte v následujícím fejetonu.

Když jsme se před čtvrtstoletím přestěhovali do paneláku pod Krkavec, nosili jsme si jako mnozí jiní vodu z lesa od Loupežníka, kde tryskal pramen lahodné vody. Vyschnul.

Před čtyřmi desítkami let strávil prázdniny tehdy mladý pedagog Jiří Pech z plzeňské Pedagogické fakulty tím, že chodil po Tachovsku a hledal, mapoval a měřil hojné prameny minerálních vod, patřící k široké mariánsko-lázeňské Zřídelní oblasti. Už tehdy spočítal, kolik jich díky nešetrné činnosti člověka zmizelo a nabádal k tomu, aby jsme si jich vážili, pečovali o ně a zvýšili tak zájem turistů o tuto krajinu. Od té doby také v jeho výčtu těch aktivních pramenů, které vyvěraly v krajině, došlo k úbytku.

Chtělo by se říct se Skácelem:

"Ubývá míst kam chodívala pro vodu

starodávná milá

kde laně tišily žízeň kde žila rosnička

a poutníci skláněli se nad hladinou

aby se napili z dlaní ..."

A dovedete pochopit ty lidi, kteří jednu ze studánek pod Radyní zasypali odpadky?

Naštěstí však mají další studánky a prameny lepší osud. Náš region skýtá řadu lokalit, kde stále vyvěrá z nitra země čistá pramenitá voda, často opředená krásnými bájemi a pověstmi.

Tak třeba taková Kloubovka nad Kotouní na Nepomucku - tam pramen vytryskl jen proto, aby vyléčil nemohoucí chudou vdovu, která po smrti svého muže nemohla pro bolestivou nemoc kostí živit své děti. Léčí prý věrná svému jménu klouby dodnes.

V romantickém údolí potoka Hadovka nedaleko Kostantinových Lázní najdete Studánku lásky. Díky její pověsti k ní zamíří nejeden pár, protože když se z ní milenci napijí, jejich láska nikdy nevyhasne.

Velké zásluhy o studánky v našem kraji měl zdá se svatý Vojtěch, když se v druhé polovině 10.století vracel z Říma do Čech. Poblíž Vrčeně na Nepomucku spatřil žíznivého oráče, zarazil proto do země svou biskupskou berlu a na jejím místě začala ze země prýštit voda, dodnes vyhledávaná. V Milavčích na Domažlicku má prý pramen Vojtěška dokonce věšteckou schopnost.

Nedaleko vsi Svaté pole u Horažďovic se každou vteřinu z pod kaple Svaté Anny na úpatí vrchu Slavníku proderou po staletí, ba tisíciletí, z hlubin země na povrch 3-4 litry osvěživě chladivé vody. V archivech jsou doloženy takové zázraky, které má na svém kontě, jako zhojení beznadějně poraněných končetin, vyléčený zrak, ba i navrácení řeči!

V místech, kde vyvěrá ve Strašíně malý pramínek zázračné vody, se podle pověsti zjevila poustevníkovi Panna Maria. Uzdravuje prý lidský zrak - neboť jen ten, kdo dobře vidí, může rozeznat pravdu od lži, spravedlnost od křivdy, dobro od zla a sílu od zbabělosti.

A pokud vás kroky dovedou do šumavského Srní, určitě zavítejte k nedalekému Hauswaldskému prameni, říká se mu pro jeho zázračnou moc České Lurdy. V dobách ne tak dávno minulých byl takřka určen k zatracení, teď voda z pramene teče v ručně tesaných vantrokách, které jsou uloženy na 59 bludných kamenech, představujících korálky na růženci a malebně dopadá na skleněný blok s otiskem spojených dlaní člověka. Není divu, že je toto místo považováno za posvátné.

Vyhledávaným turistickým cílem je také Pramen krásy v polesí Kotel u Rokycan. Kdo se z něj podle pověsti napije, ten dozajista zkrásní. Nejkrásnější ovšem na tom je, že toto jméno mu daly děti sdružené při Českém svazu ochránců přírody v Rokycanech v rámci studánkového hnutí. V seznamu této iniciativy, která vyhledává takové malé důlky vody, ve kterých se odrážejí nebesa - tak jak po nich básník Skácel volal - přibývá. Hurá.

autor: Jana Kořínková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.