Před 50 lety okupační vojáci rozstříleli vysílač Krašov

Vysílač šířil rozhlasové a televizní vysílání nejen do vnitrozemí, proto signál a tedy zprávy našich médií mohli zachytiti i lidé za hranicemi. Po vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa pracovníci vysílače odmítli zařízení vypnout, a tak následoval tvrdý zásah.

„Vyslechnete si zvláštní zprávu, kterou jsme před několika minutami dostali, byla od ředitele vysílače Krašov, že tento náš vysílač, na kterém byl šířen program legálního Československého rozhlasu, byl obklíčen tanky a pěším útvarem. Po chvíli bylo slyšet silnou detonaci a od toho momentu vysílače umlkly,“ tuto zprávu vysílal Československý rozhlas bezprostředně po dramatické události.

Josef Švajcr na vysílači Krašov pracoval celých 43 let|foto: Paměť národa / Post Bellum

Ihned během dalšího dne pak redaktor na vysílači natočil a odvysílal rozhovor s pracovníky, kteří mu odvyprávěli, co se na Krašově v noci stalo: „Za rachotu skla nás vyzvali, abychom pracoviště opustili, a nahnali nás do sklepa, postavili ke zdi a museli jsme vyčkávat pod dohledem samopalů,“ zaznělo z archivní nahrávky z úst Josefa Švajcra.

Připomínka události je na vysílači dodnes

Ten má dnes po 50 letech stále v živé paměti, jak se tehdy vojáci snažili vyhodit do povětří i samotný vysílací stožár: „To se jim nepovedlo, noha stožáru zůstala jen deformovaná.“ Obsluhu vysílače pak hnali okupanti do Bezvěrova. „Za námi byla dvoumetrová díra, kde se vedl vodovod z Krašova do Bezvěrova. Měli jsme strach, že nás postřílí a na místě zahrnou. Měl jsem před svatbou a žena byla v jiném stavu,“ vyprávěl pan Švajcr. Nedlouho po řádění vojáků na Krašově přišlo zklamání. „Vyšetřování skončilo v září, přijeli soudruzi z StB, zavolali si ředitele vysílače a oznámili mu, že akci provedli lesní dělníci z Tachova,“ uvedl pamětník.

Pracovníci vysílače ale na dramatickou noc nikdy nezapomněli. „Z nohy výbušninou poničeného stožáru jsme si udělali květináč na kytku, takže i v dobách normalizace zůstala a na chodbě a stojí tam dodnes,“ popsal Josef Švajcr, který na Krašově pracoval celých 43 let.