Před 550 lety se začala psát historie boleveckých rybníků

V roce 1669 bylo na celém plzeňském panství 30 rybníků. Tereziánský katastr z roku 1713 uvádí rybníky Šídlovský, Volšinka, Velký, Barchan, Vidimáček, Kamenný, Ztracený, Klenovec, Beroun, Košinář a Borek. Později některé z nich zanikly a nyní boleveckou rybniční soustavu tvoří rybníky Strženka, Šídlovský, Nováček, Třemošenský, Senecký, Košinář, Velký bolevecký (Bolevák) a Malý bolevecký (Chobot).

Stavba dalších rybníků pravděpodobně následovala, ale údaje o jejich založení nejsou zachovány. Více pramenů k historii rybníků je k dispozici až od poloviny 17. století 11 rybníků:

Od druhé poloviny 80. let 18. století byly bolevecké rybníky spolu s okolními lesy pronajímány různým měšťanům, v letech 1881 – 1917 byl nájemcem rybníků Měšťanský pivovar. Ten měl zájem hlavně o ledování. U hráze Velkého rybníka měl od 70. let 19. století vymezenu k ledování plochu, která sloužila jeho nástupcům až do roku 1987.

Dlouhá staletí rybníky sloužily chovu ryb a pravidelně se lovily. Zajímavou podívanou byly pro obyvatele Plzně a okolí zejména výlovy Velkého rybníka.

Od počátku 20. století rostl zájem o rekreační koupání. Obecní zastupitelstvo města Plzně věnovalo svým usnesením ze září roku 1920 část Velkého rybníka a přilehlé pobřeží „pro zřízení kupadliště a kluziště i pro výstavbu k tomu potřebných budov“. Už v roce 1921 byla na severovýchodním písčitém břehu zřízena výletní restaurace s módním názvem Ostende. Byla vybavena kabinami pro plavce a půjčovnou loděk a projena upravenou cestou s Malým Bolevcem. V jednom období dokonce přepravoval návštěvníky od Bílé Hory na oblíbené koupaliště motorový člun. Později Měšťanský pivovar postavil v tomto profilu dřevěnou lávku, která byla v roce 1954 nahrazena sypanou hrázkou. Menší oddělené části rybníka, která není samostatným rybníkem se říká V Chobotu. Na severním břehu Šídlovského rybníka byla v roce 1922 zřízena ozdravovna pro děti ohrožené tuberkulózou, později sloužila jako zotavovna mateřských škol.

Rekreační a krajinářská funkce v současné době převládly nad hospodářským významem rybníků. V posledních letech prochází hlavně Velký bolevecký rybník takzvanou biomanipulací. Jde o projekt, který mění v rybníku ekosystém a cílem je čirá voda průhledná do dvoumetrové hloubky, žádné nebo minimální množství sinic, málo ryb a naopak dostatek vodních rostlin.