Před hradem Rabí přišel Jan Žižka o druhé oko. Dodnes to připomínají dělové koule
Hrad Rabí ve stejnojmenném městě v okrese Klatovy má velice zajímavou minulost. Nejznámější zdejší zajímavostí je pak zřejmě ta, která souvisí s dodnes na hradě vystavenými autentickými dělovými koulemi.
„Tyto dělové koule nám připomínají asi nejslavnější okamžiky rabských dějin, a to dvojí obléhání hradu husitskými vojsky, které vedl Jan Žižka z Trocnova, v letech 1420 a 1421. V roce 1421 se jednalo o krvavé a náročné obléhání jak ze strany obránců hradu, tak ze strany husitů. Tyto dělové koule husité opravdu stříleli směrem k hradnímu areálu,“ řekla na úvod zástupkyně kastelána hradu Rabí Hana Rudová.
Ono druhé obléhání hradu Rabí se vzhledem k jistým okolnostem proslavilo: „Právě při tomto obléhání byl Jan Žižka vážně zraněn a zranění oka mělo za následek jeho praktickou slepotu. K tomu došlo právě tady před rabskými hradbami,“ sdělila zástupkyně kastelána, která pokračovala výkladem historických souvislostí:
„Hrad Rabí byl na počátku 15. století v držbě pánů z Rýzmberka, což byla rodina, která se vždy klonila ke katolické víře, a zároveň byli podporovateli lucemburské dynastie, včetně krále Zikmunda Lucemburského. Husité tak byli poměrně silně motivováni zaútočit na jedno z rodových sídel Rýzmberků, na hrad Rabí. Možná je ještě více motivovalo to, že se o hradu tvrdilo, že je nedobytný.“
Koule byly vystřelovány z bombard
Dělové koule, které jsou dodnes k vidění ve sklepení šumavského hradu, se používaly do těžkých obléhacích děl, takzvaných bombard. „Jako patrony se ze žuly vyráběly ručně a podle velikosti váží 7-40 kg,“ doplnila Hana Rudová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor


Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.