Před hradem Rabí přišel Jan Žižka o druhé oko. Dodnes to připomínají dělové koule

21. září 2022
Poklady minulosti

Hrad Rabí ve stejnojmenném městě v okrese Klatovy má velice zajímavou minulost. Nejznámější zdejší zajímavostí je pak zřejmě ta, která souvisí s dodnes na hradě vystavenými autentickými dělovými koulemi.

Dělová koule vážící zhruba 40 kg

„Tyto dělové koule nám připomínají asi nejslavnější okamžiky rabských dějin, a to dvojí obléhání hradu husitskými vojsky, které vedl Jan Žižka z Trocnova, v letech 1420 a 1421. V roce 1421 se jednalo o krvavé a náročné obléhání jak ze strany obránců hradu, tak ze strany husitů. Tyto dělové koule husité opravdu stříleli směrem k hradnímu areálu,“ řekla na úvod zástupkyně kastelána hradu Rabí Hana Rudová. 

Ono druhé obléhání hradu Rabí se vzhledem k jistým okolnostem proslavilo: „Právě při tomto obléhání byl Jan Žižka vážně zraněn a zranění oka mělo za následek jeho praktickou slepotu. K tomu došlo právě tady před rabskými hradbami,“ sdělila zástupkyně kastelána, která pokračovala výkladem historických souvislostí:

„Hrad Rabí byl na počátku 15. století v držbě pánů z Rýzmberka, což byla rodina, která se vždy klonila ke katolické víře, a zároveň byli podporovateli lucemburské dynastie, včetně krále Zikmunda Lucemburského. Husité tak byli poměrně silně motivováni zaútočit na jedno z rodových sídel Rýzmberků, na hrad Rabí. Možná je ještě více motivovalo to, že se o hradu tvrdilo, že je nedobytný.“

Koule byly vystřelovány z bombard

Dělové koule, které jsou dodnes k vidění ve sklepení šumavského hradu, se používaly do těžkých obléhacích děl, takzvaných bombard. „Jako patrony se ze žuly vyráběly ručně a podle velikosti váží 7-40 kg,“ doplnila Hana Rudová.

autor: Kateřina Dobrovolná | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.