Před půlnočním ohňostrojem

V jedné dávné české písni se zpívá: Čas radosti, veselosti světu nastal nyní. Skladba je to sice výlučně vánoční, ale tuto její větu můžeme s klidným svědomím vztáhnout také na atmosféru posledního dne roku. A to navzdory tomu, že pod povrchem mnohdy bouřlivého loučení se starým datem v kalendáři a následným vítáním roku nového nacházíme špatně skrývaný paradox. Slyšel jsem kdysi v Kanadě od dlouholetých emigrantů zajímavý poznatek. Američané se prý nejčastěji ptají ostatních, jak se jim daří, ale ze všech nejméně je to zajímá. Podobně je to i se silvestrovským večerem.

Lidé často oslavují jako o život, aniž by se zabývali drobným detailem, zda je vůbec co slavit. Tedy - ne že by nebylo, ale vzpomeňme si: když jsme se v průběhu roku svých bližních "po americku" ptali, jak se mají, zhusta jsme si mohli připadat jako v partnerské zemi Půlnočního království známého z pohádky o Pyšné princezně. Jako v zemi, kde v lidském myšlení převažuje pesimismus a národní sportovní disciplínou je nasazování si černých brýlí. Pak ale stačil letmý pohled na statistiku víkendové návštěvnosti supermarketů, počet pivních čárek na účtenkách v tuzemských restauracích, přeplněná parkovací místa na sídlištích našich měst - a mohli jsme si oddechnout. Krize nekrize, bez ohledu na vývoj indexů na světových burzách mají našinci stále důvod proměnit silvestrovskou noc v kýžený čas radosti a veselosti.

Silvestr|foto: archiv

Přesná rozhlasová časomíra připomíná, že už jen hodiny nás dělí od půlnočního ohňostroje. Pak začneme odpočítávat druhou desítku let prožitých ve svobodě, demokracii a při všech výhradách také v právním státě. A to za pozvednutí číše na přivítaní nového roku rozhodně stojí. Všichni ale dobře víme, že po nadcházejícím víkendu, ještě než si zvykneme na jedničku s nulou na konci každého data, přijdou dny všední. Se všemi svými radostmi, ale především povinnostmi a starostmi, jak je důvěrně známe. Především v těchto méně vítaných okamžicích nám může posloužit jako nápověda či inspirace mírně aktualizovaný moudrý aforismus jednoho duchovního učitele z dalekého východu. Zkusme se při sklence dobrého vína nad tou větou na okamžik zamyslet. Říká se v ní: Nezáleží ani tak na tom, co se nám v roce 2010 stane, ale především na tom, jak to přijmeme.