Předstírání

12. červen 2008
Publicistika

Dnešní zamyšlení se vrací k Markétě Irglové, která naší zemi získala sošku Oscara. Na jejím radostném příběhu jedna drobnost zaujala Evu Klausnerovou. Právě té věnovala následující příspěvek.

24. února zazpívali na oscarovém představení v Los Angeles Markéta Irglová s irským hudebníkem Glenem Hansardem písničku z filmu Once. Skladba byla nominována na Oscara v kategorii Nejlepší filmová píseň a opravdu soutěž vyhrála. Drahocennou sošku v sále plném známých tváří předával vítězům John Travolta a oba přiznávají, že se cítili jako ve snu.

Markéta je dvacetiletá dívka z Valašského Meziříčí, nemá nastavené vlasy ani umělá prsa a slavnostní chvíle prožila ve vypůjčených šatech. Sošku hned po slavnosti předala tatínkovi, který ji odvezl do České republiky. Glen i Markéta hodlají žít nadále jako dosud: účinkovat v irské hudební kapele a snad si koupit v Dublinu dům. Později by Markéta chtěla být učitelkou. Z kolotoče následného předvádění a fotografování je nejvíce zaskočil mechanismus reklamního průmyslu. Glen Hansard řekl Lidovým novinám, že mu na plakátě vyměnili celé tělo a také Markétě udělali delší nohy, než ve skutečnosti má.

Logo

Moravská dívka, která proslavila naši republiku, je hezká, jak dvacetileté bývají a nepotřebuje nic prodlužovat nebo měnit. Přirozeným vzhledem by naopak mohla být povzbuzením pro děvčata, která propadají depresi před zrcadlem, odříkají si jídlo a utrácejí nesmyslné sumy za kosmetiku. Podle odborníků na reklamu se ale žádné takové povzbuzování trpět nemůže. Ženy je nutno hnát do nesmyslného chování kvůli nadiktovanému ideálu krásy, který naprogramoval počítač, a jenž je na hony vzdálen normálnímu životu.

Bohužel se nemůžeme utěšovat, že takové zvyklosti panují jenom za velkou louží.Už dávno se vtlačily i do našich obýváků. Celé štáby pracují na tom, aby nás odvedly od střízlivého pohledu na život a zaklely nás do světa umělých potřeb. Příkladem může být i honba za značkovým oblečením. Obyčejné bundy a boty poslouží stejně, leč chybí jim kýžený nimbus výjimečnosti. Stejně tak údajně nestačí upevňovat zdraví střídmostí a pohybem, ale je nutno si pořizovat nákladná tělocvičná nářadí a předražené léky. Kdo chce být šťastný, také musí mít auto, ačkoliv nezvladatelné množství aut ve městech přináší hlavně výdaje a stres.

Logo

Zkreslená fakta a nepravé hodnoty nás zavalují od rána do večera a bloudíme v nich, jak v začarovaném lese. Můžeme se utěšovat, že každý má možnost držet život ve vlastních rukou jako slečna Irglová, ale to se neobejde bez důvěry ve vlastní selský rozum. Ten nám musí pomáhat, abychom rozeznali, co je kolem nás pravda a co jenom bohapusté předstírání.

autor: Eva Klausnerová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.