Přemluv bábu...

Předvolební plakáty skoro nikoho nezajímají, ale zato velkou pozornost vzbudil klip Petra Zelenky, který se jmenuje: " Přemluv bábu a dědka ! " Mládež v něm dostává za úkol donutit nevědomé prarodiče, aby volili správnou politickou stranu. Bez nich by si vybrali špatně.

Režisér i účinkující Martha Issová a Jiří Mádl říkají, že chtěli narušit lhostejnost mladých voličů a povzbudit mezigenerační dialog. To se jim povedlo. O klipu referovala všechna média a na internetu ho hned první dny shlédlo čtvrt milionu lidí. Názory na toto dílko se různí. Někdo je považuje za vtipnou nadsázku, jiný za urážlivou nevychovanost. Jsou i tací, které zveřejnění klipu povzbudilo vyslovit z plna hrdla názor, že senioři ničemu nerozumí, jsou prolezlí komunistickými předsudky, otravují a ještě zabírají místa v tramvajích. V naší dynamické společnosti by se měli držet stranou. Když jsem takové názory četla, barvitě se mi vybavila doba mých vlastních dvaceti let.

Mládí je ohromná výhoda, které se dostává každému, ale jenom jednou. A nikdo si nemůže vybrat poměry, za kterých svou mladost prožije. I já jsem život začínala v dynamické době. Zpívalo se: "Kamarádi, je to mládí, kterému dnes patří svět! " a tvrdilo se, že stará generace svou hru dohrála. Byla prolezlá buržoasními předsudky, trvala na svých překonaných postojích a opovažovala se překážet v tramvajích, když cestovali pracující. Dravé mládí se tehdy chovalo úplně stejně jako dnes, jen zahaleno do jiné ideologie.

Studentské volby 2010|foto: Petr Kořínek

Nutno ale říci, že tenkrát byli staří lidé v mnohem horší situaci než v roce 2010. O úspory je připravili Němci, o živnosti a úctu komunisté. Protože pracovali za kapitalismu, dostali důchod, s kterým se nedalo přežít. Kdo měl štěstí, toho podporovaly děti. Těch, co bývali bohatí, se děti měly veřejně zříkat, ale udělal to málokdo. Šuškalo se, že ve škole se žáčci učí říkanku: "Dědeček a babička ujídají chlebíčka," a koloval vtip o novém způsobu vyměřování penzí. Každý žadatel o důchod bude muset přeplavat Vltavu. Kdo to dokáže, je silný a peníze nepotřebuje. Kdo se utopí, taky nic potřebovat nebude.

Na střídání režimů v naší zemi je nejhorší, že už téměř sto let každý občan prožil kus života v nevhodné době. Kdo chce dnes někoho zostudit, může vytáhnout, že chodil na povinné politické školení, či organizoval akce Z a trochu to nafouknout a přibarvit. Kdo pilně pracoval, podporoval komunisty. Předtím, kdo pilně pracoval, podporoval kapitalisty. Nikdo nemohl svůj život hodnotit v celku a poctivě se dopracovat vážnosti. Je to strašlivá trhlina v našich osudech a nehojené celonárodní trauma. Podporuje neurvalost a neúctu a do nekonečna komplikuje důvěru a spolupráci potřebnou k slušnému životu.

Ten provokativní klip byl asi myšlen dobře, ale přesto z něho čiší neúcta k člověku a jeho údělu. Probouzí nejenom debatu, ale posiluje i démony povrchních soudů a generačních nedorozumění, kterých jsme se v naší době svobody a demokracie už dávno měli zbavit.