Přenosný / přenositelný

27. leden 2010
Jazykový koutek
Regionální stanice Českého rozhlasu|foto:Aleš Vavřík

Dnes se budeme v jazykovém koutku věnovat dvěma slovům se snadno zaměnitelným významem. Jedná se o přídavná jména přenosný a přenositelný. Je mezi nimi vůbec nějaký podstatný rozdíl?

Play / pause
0:00
/
0:00
volume
Přídavné jméno "přenositelný" se v posledních letech vyskytuje stále častěji a mluvčí mu dávají přednost před slovem přenosný. Možná to souvisí s užíváním podstatného jména přenositelnost, které je odborným termínem v oborech spojených s výpočetní technikou. Jeho vlivem následně stoupá frekvence užívání přídavného jména přenositelný. V časopisech se například dočteme, že: "program je snadno přenositelný z počítače do telefonu", nebo že "je v zájmu všech uživatelů, aby byl co nejdříve vyvinut přenositelný prohlížeč internetových stránek." Vypadá to, jako by mluvčím nestačil význam slova přenosný, tedy "to, co může být přenášeno". Tím, že přidají příponu -itel-, přisuzují popisovanému předmětu pasivní možnost být přenesen. Nejenže je takový předmět určen k přenášení, a je tedy přenosný, navíc je v praxi přenosu skutečně schopen. Slovo přenositelný se tak řadí k dalším stejně utvořeným slovům, která se běžně používají, např. opravitelný, nahraditelný nebo volitelný.
Je ovšem pravda, že mluvčí často upřednostní slovo "přenositelný" i v takových případech, kdy nemá opodstatnění. Příkladem je věta z recenze na notebooky, kde se uvádělo, že "nejnovější notebook kvůli velkému displeji pomalu přestává být přenositelný." Autor recenze přitom dále pokračoval výčtem vlastností, které zapříčiňují, že daný notebook nelze přenášet z místa na místo, je lépe ho mít instalovaný na stole, a není tudíž přenosný.

A je možné rozlišit, co je z jazykového hlediska přenosné a co přenositelné? Můžeme například říct, že abstraktní jevy jako třeba programy, vlastnosti nebo zkušenosti jsou přenositelné, kdežto fyzické předměty, například notebooky, jsou přenosné?

Zavést určité pravidlo pro užívání slov přenosný a přenositelný by bylo jistě užitečné pro všechny mluvčí, kteří váhají nad užitím obou výrazů. Prozatím můžeme sledovat častější výskyt výrazu přenositelný v některých oblastech, např. u již zmíněné výpočetní techniky, informačních technologií, ale také v oblasti hudby (např. čteme, že flašinet je snadno přenositelný hudební nástroj) a nově i v lékařství, kde slyšíme, že virus je obtížně přenositelný na člověka. Z uvedených příkladů tedy vyplývá, že nemůžeme jednoznačně rozdělit jevy spojující se buď se slovem přenosný, nebo se slovem přenositelný, na jevy konkrétní a abstraktní. Při použití obou slov musíme brát v úvahu především daný kontext a řídit se zejména významem přípony -itel-. Ta označuje pasivní možnost zasažení dějem, který je popisován základovým slovesem. Jako příklad můžeme uvést sloveso opravit a od něj odvozené přídavné jméno opravný, které značí "sloužící k opravě" - například slovní spojení opravná zkouška. Vedle něj máme přídavné jméno opravitelný, které označuje pasivní možnost, že konkrétní daný předmět lze skutečně opravit - např. opravitelné hodiny.

A jaký bude další vývoj v používání přídavného jména přenositelný?

Prozatím je přídavné jméno přenositelný svázáno s určitými profesními obory, je nové, módní, a přestože je často nadužíváno, bude se muset prosadit v konkurenci kratšího a zažitého výrazu přenosný. S jistotou můžeme říct pouze to, že v určitých kontextech má slovo přenositelný svoji specifickou funkci, a proto není pravděpodobné, že bychom se s ním po opadnutí módní vlny úplně přestali setkávat. V jistých situacích považují zřejmě mluvčí za důležité vyjádřit onu pasivní možnost zasažení dějem, kterou jim slovo přenositelný poskytuje. Bude však třeba, abychom se ho naučili vhodně používat.
autor: Růžena Písková
Spustit audio
Jak nás naladíte na DABu

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.

Zprávy z iROZHLAS.cz