Připomínka
Připomínka, odpovědnost, budoucnost. Tak se jmenuje nadace, která má co do činění s odškodněním nuceně nasazených. Připomínka je jasná, občanům, kteří byli v čase druhé světové války nuceně nasazeni na práce pro říši je třeba konečně zaplatit odškodné. Slíbené a stále nezaplacené odškodné. Odpovědnost je přehledná stejně, odpovědným je Německo. A budoucnost? Budoucnost bude dobrá jedině spravedlivým vyřízením minulosti. Nadace se proto jmenuje dobře, symbolicky a příznačně. Tak začíná poznámka J.T.Blažka zabývající se neustále odkládaným termínem výplaty odškodného nuceně nasazeným v čase druhé světové války ...
...Jde o to, že slíbené peníze stále nemají ti, kterých se to týká a kteří už to měli slíbeno tolikrát, že jim nelze zazlívat nervozitu a netrpělivost. Jsou všichni dost staří a velmi dobře si uvědomují, že velkou většinu svého věku už prožili. Přesto, že je možné pochopit administrativní křeč, kterou tak velké množství podaných žádostí muselo nutně vyvolat, bylo by velmi lidské vypořádat věc co nejrychleji. Ano, objem žádostí i prostředků na jejich pokrytí skutečně není malý; odškodnění požaduje více než sto tisíc českých občanů, kteří by celkem měli dostat šest miliard a tři sta tisíc korun.
Je dobře, že předseda nadace, pan Michael Jansen z Berlína vzkázal, že naši totálně nasazení dostanou sedmdesát pět procent částky do konce tohoto měsíce a v nejbližším možném termínu se projedná i termín výplaty zbytku. Připomenout ale musíme, že celá částka měla být proplacena už v červnu roku minulého. A jinak se počítá rok života v pětatřiceti a v pětasedmdesáti letech.
Problém je to živý v celé zemi, na západě Čech šlo o několik tisícovek lidí, a znovu jej oficiálně připomínají i představitelé Svazu nuceně nasazených v okrese Plzeň jih, kteří konferovali nedávno ve Starém Plzenci, stejně jako protestovala Česká rada pro oběti nacismu, která Německo obvinila ze zdržovací taktiky. Připomínky odpovědnému jsou to silné, věřme, že tentokrát už slíbené peníze vyplaceny budou, protože vyčkávací manévry byly by špatným signálem do vzájemné budoucnosti. Peníze jsou to možná velké, ale za velkou práci při velkém a vynuceném nasazení, při velkém a vynuceném ponížení.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
