Přírodní zahrada je návratem k zahradničení našich prababiček
Do zahradničení bez chemie se pouštějí hlavně mladé rodiny, ale postupně se k němu přiklánějí také starší generace. Důvodem je zájem o vlastní zdraví i ekologii. Přírodní zahrady preferuje zahradní architektka Jana Kadlecová, která se jim věnuje v soukromém i profesním životě.
Bez pesticidů, bez umělých hnojiv a bez rašeliny – to jsou základní podmínky pro všechny přírodní zahrady. Existují i další kritéria, která zahradu dělají zahradou přírodní, např. kompostování, využití dešťové vody nebo podpora hmyzu a drobných živočichů. Pokud neusilujete o udělení plakety Přírodní zahrada nebo Ukázková přírodní zahrada, záleží na vás, která pravidla a kolik jich budete dodržovat.
Jak třeba v poradně konstatuje jeden z posluchačů, jeho zahrada je téměř bez chemie, výjimku představuje postřik proti kadeřavosti broskvoní, na kterou podle jeho zkušenosti nic jiného nezabírá. Zahradní architektka Jana Kadlecová se využívání chemických postřiků a hnojiv vyhýbá důsledně, ústupek připouští v případě rašeliny u kyselomilných rostlin, jako jsou kanadské borůvky a některé další.
Přírodní zahradu si můžete založit jak na venkově, tak ve městě. Lze ji přizpůsobit velikosti vašeho pozemku i složení půdy. V posledních letech tyto zahrady pronikají také do veřejného prostoru, vnitrobloků nebo školních areálů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
