Pro žáky plzeňské konzervatoře je hudba často hlavní náplní života
Plzeňská konzervatoř sídlí ve třech budovách v centru města. Pokud někdy půjdete kolem nich a uslyšíte hudbu, vzpomeňte na to, že je za tím vším hodně dřiny, radosti a pro mnohé žáky a vyučující i hlavní životní náplň…
V jedné ze tří budov plzeňské konzervatoře, v Domě hudby, který stojí v Husově ulici, jsou jednotlivé učebny pojmenovány podle hudebních skladatelů. Najdete tady tedy například učebnu s názvem Beethoven nebo Rachmaninov.
Studium na této střední škole trvá 6 let, přičemž po 4 letech žáci skládají maturitní zkoušku a po 6 letech absolutorium.
„Samozřejmě mám méně času na různé hospody a randění, ale hudba mě baví ze všeho nejvíc, takže vlastně dělám celou dobu to, co mě baví a ostatní věci beru jen jako jakési doplňky pro odreagování,“ uvedla jedna z maturantek, která před komisí zahrála tři různé skladby na harfu.
Během maturitní zkoušky se hodnotí hodně věcí: „Je tam kritérium rytmu, bezchybné pamětní hry, správné, nebo špatné noty, zvuk…“ popsal ředitel konzervatoře Miroslav Brejcha, který pokračoval: „Konzervatoř vyučuje prakticky všechny nástroje symfonického orchestru a pak třeba též varhany, cembalo nebo klavír. Máme tady také dva pěvecké obory.“
Poslechněte si celou reportáž.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
