Problematický resorcinol. Co dělá chemikálie z barev na vlasy se štítnou žlázou?

15. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Barvení vlasů, melír, kadeřnice

Jestli si barvíte vlasy nebo užíváte prostředek proti akné, možná se vystavujete látce zvané resorcinol, aniž o tom víte. Jedná se o široce využívanou chemikálii, o jejíž bezpečnost se vede vleklý spor. Aktuálně Evropská unie rozhoduje, zda ji zařadí na seznam látek, které vzbuzují mimořádné obavy.

MUDr. Miroslav Šuta

Resorcinol (nebo též resorcin) je průmyslová chemikálie, které se v Evropě spotřebuje každý rok několik tisíc tun. Využívá se při výrobě agrochemikálií, zpomalovačů hoření, průmyslových barviv, automobilových pneumatik a dalších gumárenských výrobků, pryskyřic, laboratorních chemikálii, léčiv nebo kosmetiky. Jako spotřebitelé se s resorcinolem můžeme běžně setkat třeba v přípravcích proti akné. V kosmetice může být součástí řasenek, barev na vlasy a další vlasové kosmetiky, například šampónů.

Resorcinol byl dokonce schválen jako potravinářské aditivum pro velmi specifické použití – jako prostředek pro zpracování čerstvých garnátů, který brání jejich zhnědnutí.

Proč vzbuzuje obavy?

Už v 60. letech 20. století lékaři zjistili, že resorcinol může ovlivňovat funkci štítné žlázy. U pacientů s určitými kožními chorobami, kterým byly podávány prostředky s vysokým obsahem resorcinolu, se objevila hypothyreóza, tady snížená funkce štítné žlázy.

Čtěte také

Teprve pozdější výzkumy prováděné na zvířatech odhalily mechanismus tohoto účinku a ukázaly, že resorcinol v těle blokuje enzym zvaný thyreoperoxidáza. Ten je nezbytný pro tvorbu hormonů štítné žlázy, které hrají v těle velmi důležitou regulační roli. Ovlivňují metabolismus a spotřebu kyslíku v tkáních, zesilují účinek dalších hormonů. Během nitroděložního vývoje a v dětství ovlivňují hlavně vývoj kostry a nervového systému, včetně mozku. U řady průmyslových chemikálií se už přitom ukázalo, že ovlivnění hormonů štítné žlázy může vést k negativnímu vlivu na vývoj dětského mozku.

Varovný hlas spotřebitelů

Studie negativních účinků resorcinolu vedly Mezinárodní sekretariát pro chemické látky (ChemSeck) už v roce 2011 k tomu, že chemikálii zařadil na seznam (SIN List) látek, které by měly být ve spotřebním zboží co nejdříve nahrazeny. Také spotřebitelské organizace začaly postupně negativně hodnotit zejména kosmetiku obsahující resorcinol.

Čtěte také

V únoru 2020 pak Francie předložila Evropské agentuře pro chemické látky (ECHA) komplexní zhodnocení vlastností resorcinolu, podle kterého existují důkazy, že látka splňuje stanovená kritéria pro zařazení na seznam látek vzbuzujících mimořádné obavy, a to vzhledem k jeho schopnosti narušovat hormonální systém.

Evropský spor o (ne)bezpečnost resorcinolu

Zpráva, kterou předložila Francie, uvádí, že snížení funkce štítné žlázy působením resorcinolu je dobře doloženo řadou případových studií u lidí a také sérií experimentů se zvířaty. Kromě jiného zpráva upozornila i na zjištění amerických odborníků, že vývoj nervové soustavy dětí může být ovlivněn už v děloze, a to i poměrně malými změnami hladiny hormonu tyroxinu v těle matky během těhotenství.

Když se v červnu 2020 hlasovalo v rámci Evropské chemické agentury o zařazení resorcinolu na seznam, zástupci Finska, Itálie a Polska hlasovali proti, navíc se dalších 8 států hlasování zdrželo.

Jelikož se komise členských států Evropské unie v hlasování neshodla, přechází rozhodnutí na Evropskou komisi. Ta zhodnotila podklady předložené Francií i stanoviska jednotlivých zemí a počátkem června letošního roku zveřejnila návrh rozhodnutí, kterým by byl resorcinol zařazen mezi látky vzbuzující mimořádné obavy. Do konce července je návrh otevřen připomínkám. Definitivní rozhodnutí by pak mělo padnout během podzimu.

Evropský seznam látek vzbuzujících mimořádné obavy
Seznam látek vzbuzujících mimořádné obavy vznikl v Evropské unii v roce 2008, kdy na něj bylo zařazeno prvních 15 chemikálií. Zatím naposledy byl aktualizován v lednu 2021 a momentálně zahrnuje 211 chemických látek. Na základě evropské směrnice REACH jsou na tento seznam řazeny látky schopné vyvolávat rakovinu (karcinogeny), způsobující změny dědičné informace v buňkách (mutageny) nebo narušující schopnost rozmnožovat se (látky reprotoxické). Dále pak chemikálie, které jsou zároveň toxické, dlouho přetrvávají v prostředí (perzistentní) a hromadí se v organismu (bioakumulativní). Ale může jít i o chemikálie vyvolávající srovnatelnou úroveň znepokojení, například o látky schopné narušovat hormonální systém nebo endokrinní disruptory. A to by mohl být právě případ resorcinolu.

autoři: Miroslav Šuta , Vladimír Šťovíček | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio