Psaní ovi/ovy v koncovce přídavných a podstatných jmen aneb Proč Krausovi potkávají Soukupovy

11. leden 2011
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Potřebujete lépe procvičit svůj pravopis? (ilustrační foto)

Na psaní -ovi nebo -ovy v koncovkách jmen bohužel neexistuje jednoduché pravidlo, které by nám v pravopisu pomohlo. Musíme zvolit složitější postup, ale ne zas tak těžký, aby se nedal zapamatovat.

V první řadě musíme zjistit, zda se koncovka -ovi nachází u podstatného jména, nebo u jména přídavného. Postup je velmi snadný. U přídavného jména se taková koncovka nachází v případě, že se jedná o jméno přivlastňovací – někomu se něco přivlastňuje. Můžeme se tedy zeptat komu se to přivlastňuje, respektive čí to je. Pokud se můžeme dotázat čí je ta věc, pak se jedná o přídavné jméno (např. Petrovy spolužačky – čí spolužačky, Petrovy).

Pokud se nemůžeme zeptat otázkou čí, pak je to podstatné jméno (např. Blahopřeji panu Dvořákovi – zde se nemůžeme zeptat čí, ale komu čemu). Zjistíme-li že koncovka –ovi je u podstatného jména, pak vždy píšeme –ovi.

Jak budeme postupovat, pokud zjistíme, že se jedná o přídavné jméno?

V takovém případě se musíme podívat na podstatné jméno, které u tohoto přídavného jména stojí (neboť obě se shodují v pádu, čísle a rodu). Pokud je toto jméno rodu mužského životného, v 1. nebo 5. pádu, pak vždy píšeme v koncovce –ovi měkké i (např. Vaškovi kamarádi jeli na výlet).

Ve všech ostatních případech, tzn. pokud je jméno jiného rodu, nebo je neživotné, nebo je v jiném pádu, pak píšeme –ovy s tvrdým y (např. Viděl Vaškovy kamarády – koho co, 4. pád).

Toto pravidlo platí rovněž při obráceném slovosledu, takže píšeme manželé Soukupovi, děti Kvapilovy, viděl manžele Soukupovy.

Jak ale napíšeme tvar Soukupovi, když před ním nebude slovo manželé?

Tyto tvary mohou plnit funkci podstatných jmen, a proto se nacházejí také osamoceně – v takovém případě označují rodinu jako celek. Řídíme se ale stejným pravidlem. Pokud se nacházejí v množném čísle v 1. nebo 5. pádu, pak je koncovka –ovi měkká, v jiném případě je vždy tvrdá (např. Pozdrav zasílají Juríkovi, ale Venku jsme viděli Juríkovy, protože jde o 4. pád).

V případě, že jsou tyto tvary doplněny křestními jmény, pak se píše měkké i pouze tehdy, je-li celé spojení užito v 1. nebo 5. pádu množného čísla a alespoň jedno jméno je rodu mužského životného (např. Adam a Eva Krausovi, Eva a Jana Krausovy). Viděl jsem Adama a Evu Krausovy bude ale opět tvrdé y, protože se jedná o 4. pád.

autoři: Stanislav Jurík , Jaroslava Nováková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová