Půlpáta tolaru apod.
Není pochyb, že každý dobře zná text lidové písně „strejček Nimra koupil šimla za půl páta tolaru“, ale ne každý možná ví, kolik Nimra za šimla zaplatil a co je „páta“ vlastně za číslovku.
Páta je číslovka řadová a to, co ve známé lidové písni vyjadřuje, bychom dnes vyjádřili takto: za půl pátého tolaru. Teď už si jistě každý snadno spočítá, že strejčka Nimru šiml stál čtyři a půl tolaru.
Mohli bychom posluchačům nějak přiblížit tvar „páta“?
Tvar páta je tvar tzv. jmenný. Jmenné tvary různých druhů slov se v češtině dochovaly už jen ve zbytcích, např. u přídavných jmen. Mám teď na mysli takové typy jako štasten, otcův apod. Zatímco tvary přivlastňovacích přídavných jmen vzoru „otcův“ se užívají běžně, tvary typu štasten jsou dnes spíše vídány v beletrii a tvary typu páta jsou zcela ojedinělé. Místo nich v současné češtině používáme u řadových číslovek tvary vzoru „mladý“. Takže říkáme např. co půldruhý rok rok dal nebo kniha si našla půlsedmého tisíce čtenářů apod.
Říkáte, že spojení jako „půl páta tolaru“ jsou zcela ojedinělá. Je takový „půlpátý tolar“ nejvyšší, nebo naopak nejnižší hodnotou, se kterou se v této podobě můžeme setkat?
Není to ani nejnižšší ani nejvyšší hodnota. Nejnižší hodnota, kterou v praxi nacházíme ve jmenné podobě, je – moderně řečeno – půl druhého. Máme např. spojení je to krásný mladý strom, jen asi půldruha metru vysoký nebo půldruha metru široká chatrč. Co se nejvyšší hodnoty týče, zmiňme se jen o počtu do deseti, dále už je hledání jednak mnohem složitější a jednak je velmi pravděpodobné, že vyšší hodnoty se v praxi vůbec neužívají. Tedy na škále do deseti je nejvyšší nalezenou hodnotou půlosma. Citujme příklad půlosma desetiletí života. Ještě se najde i tvar deváta, ale to v jazyce počátku 20. stol.
Všechny tvary, které jste uvedl, nezní příliš moderně.
Ano, pro úplnost musíme dodat, že všechny doklady, které jsme si uvedli, pocházejí z textů beletristickým – z románů, literárních časopisů apod. Tedy v textech, ve kterých se předpokládá, že jazyk bude ozvláštněn materiálem „z nejzasutějších zásuvek“.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Jak KSČM přichází o majetky: Strana se zbavuje ‚nevyužívaných‘ budov, prodala i desítky pozemků
-
Rizikově pije skoro milion Čechů. Se závislostí se nejčastěji léčí ti ze Vsetínska, Zlínska a Jesenicka
-
Trumpova přestavba Bílého domu se prodražuje. Má právo otisknout svou vizi, říká amerikanistka
-
Ani policisté, ani vojáci, přesto mají zbraň. Na Slovensku se v ulicích objevily nové hlídky, četníci