Původ názvů pečiva

10. únor 2010
r_2100x1400_regiony.png
0:00
/
0:00
Téma dnešního koutku je více než chutné, budeme se totiž zabývat původem názvů pečiva. Mohli bychom začít třeba tím, co pravidelně snídáme.
Předpokládám, že si posluchači dávají k snídani chléb, rohlík či housku, a proto začneme právě těmito slovy. Slovo chléb je všeslovanské, objevovalo se totiž již v praslovanštině v podobě chlěb a jednalo se o starou výpůjčku z germánského hlaiba.
Slovo rohlík souvisí se slovem roh a bylo odvozeno pravděpodobně od staročeského slova rohel, které znamenalo rohatý a jehož původ nacházíme také již v praslovanštině.
Málokdo by si asi tipnul, že slovo houska je zdrobnělinou od slova husa. Ve staročeštině mělo slovo podobu húska a označovalo jakousi proplétanou, podlouhlou vánočku, která připomínala sedící husu s hlavou pod křídlem.
Dalším pečivem je žemle, slovo pochází z německého Semmel, které vzniklo z latinského slova simila s významem jemná pšeničná mouka. Zřejmě i latina slovo přejala z některého z východních jazyků, podobné slovo se objevuje např. v asyrštině.

M: Určitě bychom neměli zapomenout ani na topinky, tousty a sendviče.
Topinka souvisí se slovesem topit - jedná se vlastně o topením opečený chléb. Toust je topinka z bílého těsta - slovo bylo přejato z angličtiny s totožným významem. Také slovo sendvič pochází z angličtiny, a to podle jména anglického šlechtice, který se jako první živil obloženými chleby, aby nemusel vstávat od hracího stolu a mohl se nepřetržitě věnovat své hráčské vášni.

M: Některé posluchače určitě potěšíme, když zmíníme sladké pečivo.
Začněme třeba koláčem a bábovkou. Slovo koláč je odvozeno od slova kolo, a to podle tvaru a zřejmě i velikosti původních koláčů. Slovo bábovka mělo ve staročeštině podobu bába, také se s ní můžeme dnes ještě leckde setkat. Bábovka původně znamenalo pekáč, forma na bábu. Původ slova není zcela jasný, můžeme se jen přiklonit k verzi, že pochází z polského slova baba s významem dětské jídlo. Slovo perník vzniklo zjednodušením souhláskové skupiny z původního slova peprník - původní perník byl totiž tvořen z mouky, medu a pepře. Slovo buchta je utvořeno od expresivního základu buch-/puch-, jehož původ je asi zvukomalebný a znamená nabývat objem, bubřet. Slovo oplatka, oplatek pochází z latinského oblata a původně označovalo mešní hostii. Slovo lívanec je příbuzné ke slovesu lít - jedná se o moučník z litého těsta. Slovo vdolek mělo ve staročeštině podobu vdolček, ale jeho původ není zcela jasný. Předpokládá se, že souvisí s bavorským či rakouským slovem Dalken či Talken, které pochází z talgen s významem hníst. Domácí výklad slova pak pochází ze spojení v dólek, protože se původně toto pečivo peklo z těsta nalitého do důlku v plechu.

M: Poslední oblast, na níž bych se rád zeptal, jsou dorty.
Slovo dort se vyskytuje v češtině od 16. století, přejato bylo z německého slova Torte, jehož původ je v latině. Význam původního slova byl kroucený koláč. Dort sachr dostal jméno podle vídeňského cukráře Sachera. Dort malakov pak dostal jméno podle vévody Malakovského - což byl titul generála Pélissiera, který za rusko-turecké války roku 1856 dobyl Malakovskou tvrz u Sevastopolu na Krymu.
Spustit audio
autor: Jaroslava Nováková