Původ názvů pečiva. Věděli jste, že slovo chléb si staří Slované vypůjčili od Germánů?

10. únor 2010

Největší audioportál na českém internetu

Slovo rohlík bylo patrně odvozeno od slova rohel (rohatý), které staročeština převzala z praslovanštiny | Foto: Rostislav Duršpek

Původ názvů pečiva

Chléb, rohlík, houska, ale třeba i topinka, toust, sendvič nebo bábovka. S jazykovou expertkou Jaroslavou Novákovou pátráme po původu názvů jednotlivých druhů pečiva.

K snídani si dáváme chléb, rohlík či housku, a proto začneme právě těmito slovy. Slovo chléb je všeslovanské, objevovalo se totiž již v praslovanštině v podobě chlěb a jednalo se o starou výpůjčku z germánského hlaiba.

Slovo rohlík souvisí se slovem roh a bylo odvozeno pravděpodobně od staročeského slova rohel, které znamenalo rohatý a jehož původ nacházíme také již v praslovanštině.
Málokdo by si asi tipnul, že slovo houska je zdrobnělinou od slova husa. Ve staročeštině mělo slovo podobu húska a označovalo jakousi proplétanou, podlouhlou vánočku, která připomínala sedící husu s hlavou pod křídlem.

Dalším pečivem je žemle, slovo pochází z německého Semmel, které vzniklo z latinského slova simila s významem jemná pšeničná mouka. Zřejmě i latina slovo přejala z některého z východních jazyků, podobné slovo se objevuje např. v asyrštině.

Tousty a sendviče versus koláče a bábovky

Topinka souvisí se slovesem topit – jedná se vlastně o topením opečený chléb. Toust je topinka z bílého těsta a slovo jsme přejali z angličtiny s totožným významem. Také sendvič pochází z angličtiny, a to podle jména anglického šlechtice, který se jako první živil obloženými chleby, aby nemusel vstávat od hracího stolu a mohl se nepřetržitě věnovat své hráčské vášni.

Zato názvy sladkého pečiva mají slovanský původ. Koláč je odvozen od slova kolo, a to podle tvaru a zřejmě i velikosti původních koláčů. Slovo bábovka mělo ve staročeštině podobu bába, také se s ní můžeme dnes ještě leckde setkat. Bábovka původně znamenalo pekáč, forma na bábu. Původ slova není zcela jasný, můžeme se jen přiklonit k verzi, že pochází z polského slova baba s významem dětské jídlo.

Slovo perník vzniklo zjednodušením souhláskové skupiny z původního slova peprník - původní perník byl totiž tvořen z mouky, medu a pepře. Slovo buchta je utvořeno od expresivního základu buch-/puch-, jehož původ je asi zvukomalebný a znamená nabývat objem, bubřet.

Latinský, germánský i ruský původ

Oplatka pochází z latinského oblata a původně označovalo mešní hostii. Slovo lívanec je příbuzné ke slovesu lít – jedná se o moučník z litého těsta. Slovo vdolek mělo ve staročeštině podobu vdolček, ale jeho původ není zcela jasný. Předpokládá se, že souvisí s bavorským či rakouským slovem Dalken či Talken, které pochází z talgen s významem hníst. Domácí výklad slova pak pochází ze spojení v dólek, protože se původně toto pečivo peklo z těsta nalitého do důlku v plechu.

Slovo dort se vyskytuje v češtině od 16. století, přejato bylo z německého slova Torte, jehož původ je v latině. Význam původního slova byl kroucený koláč. Dort sachr dostal jméno podle vídeňského cukráře Sachera. Dort malakov pak dostal jméno podle vévody Malakovského – což byl titul generála Pélissiera, který za rusko-turecké války roku 1856 dobyl Malakovskou tvrz u Sevastopolu na Krymu.

autor: Jaroslava Nováková

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.