Původ názvů pečiva. Věděli jste, že slovo chléb si staří Slované vypůjčili od Germánů?

K snídani si dáváme chléb, rohlík či housku, a proto začneme právě těmito slovy. Slovo chléb je všeslovanské, objevovalo se totiž již v praslovanštině v podobě chlěb a jednalo se o starou výpůjčku z germánského hlaiba.

Slovo rohlík souvisí se slovem roh a bylo odvozeno pravděpodobně od staročeského slova rohel, které znamenalo rohatý a jehož původ nacházíme také již v praslovanštině.
Málokdo by si asi tipnul, že slovo houska je zdrobnělinou od slova husa. Ve staročeštině mělo slovo podobu húska a označovalo jakousi proplétanou, podlouhlou vánočku, která připomínala sedící husu s hlavou pod křídlem.

Dalším pečivem je žemle, slovo pochází z německého Semmel, které vzniklo z latinského slova simila s významem jemná pšeničná mouka. Zřejmě i latina slovo přejala z některého z východních jazyků, podobné slovo se objevuje např. v asyrštině.

Tousty a sendviče versus koláče a bábovky

Topinka souvisí se slovesem topit – jedná se vlastně o topením opečený chléb. Toust je topinka z bílého těsta a slovo jsme přejali z angličtiny s totožným významem. Také sendvič pochází z angličtiny, a to podle jména anglického šlechtice, který se jako první živil obloženými chleby, aby nemusel vstávat od hracího stolu a mohl se nepřetržitě věnovat své hráčské vášni.

Zato názvy sladkého pečiva mají slovanský původ. Koláč je odvozen od slova kolo, a to podle tvaru a zřejmě i velikosti původních koláčů. Slovo bábovka mělo ve staročeštině podobu bába, také se s ní můžeme dnes ještě leckde setkat. Bábovka původně znamenalo pekáč, forma na bábu. Původ slova není zcela jasný, můžeme se jen přiklonit k verzi, že pochází z polského slova baba s významem dětské jídlo.

Slovo perník vzniklo zjednodušením souhláskové skupiny z původního slova peprník - původní perník byl totiž tvořen z mouky, medu a pepře. Slovo buchta je utvořeno od expresivního základu buch-/puch-, jehož původ je asi zvukomalebný a znamená nabývat objem, bubřet.

Latinský, germánský i ruský původ

Oplatka pochází z latinského oblata a původně označovalo mešní hostii. Slovo lívanec je příbuzné ke slovesu lít – jedná se o moučník z litého těsta. Slovo vdolek mělo ve staročeštině podobu vdolček, ale jeho původ není zcela jasný. Předpokládá se, že souvisí s bavorským či rakouským slovem Dalken či Talken, které pochází z talgen s významem hníst. Domácí výklad slova pak pochází ze spojení v dólek, protože se původně toto pečivo peklo z těsta nalitého do důlku v plechu.

Slovo dort se vyskytuje v češtině od 16. století, přejato bylo z německého slova Torte, jehož původ je v latině. Význam původního slova byl kroucený koláč. Dort sachr dostal jméno podle vídeňského cukráře Sachera. Dort malakov pak dostal jméno podle vévody Malakovského – což byl titul generála Pélissiera, který za rusko-turecké války roku 1856 dobyl Malakovskou tvrz u Sevastopolu na Krymu.