Rebelka

13. listopad 2008
Publicistika

Roku 2004 světem otřáslo zavraždění holandského filmaře Theo van Gogha. Jakýsi Maročan ho zastřelil a podřízl za trest, že natočil film o týrání islámských žen. Scénář k filmu napsala poslankyně Ayaan Hirsí Alí, pocházející z Afriky, a také se ocitla v ohrožení života. Zachránila se ve Spojených státech a tam napsala svůj životní příběh. Letos vyšel v českém překladu. Zamyšlení nad ním je dnes obsahem příspěvku Evy Klausnerové.

Celá veřejnost napjatě sledovala případ týrání dětí v Kuřimi. Nebyla v tom pouhá senzacechtivost. Většinu zajímalo, jak se může stát, že inteligentní a milující matka najednou začne týrat své děti. Psycholog Jan Hnízdil upozornil, že takto nepochopitelně se často chovají členové náboženských sekt. Cíleným vymýváním mozků mají potlačenou vůli i rozum a chovají se jako roboti.

Poslední kniha, kterou jsem četla, se jmenuje Rebelka. To je dnes oblíbené slovo, vyskytuje se v reklamách, v dívčích časopisech a dokonce i v parlamentu. Málokoho ale napadne, jaký obsah také může mít.

Autorka Ayaan Hirsí Alí se r. 1969 narodila v Somálsku a střídavě žila také v Etiopii, Saudské Arábii a Keně. Její otec, intelektuál a vysoký politický pracovník, bojoval za svobodu pro Somálce. Matka byla zbožná muslimka. V pěti letech se Ayaan musela naučit jména svých mužských předků do osmého kolena. To je základní znalost, protože každý musí vědět, do kterého klanu patří. Bez jeho ochrany se sotva přežije. Její babička také zařídila obřízku. Ta probíhá tak, že se děvčátku vyříznou vnější stydké pysky a klitoris a krvavá rána se pevně sešije. Tím je zaručeno, že dospělá žena neohrozí čest svého otce, bratrů, strýců a bratranců nedostatkem cudnosti. Většina i městských somálských dívek je obřezaná. O těch zbylých se soudí, že jsou nečisté.

Logo

Ayaan i její sestra coby holčičky z prominentní rodiny začaly chodit do anglické školy a pak přešly do střední muslimské pro dívky. Pro další hodiny koránu matka najala soukromého učitele. Znalec svatých příkazů byl mladý, ale vyučoval tradičně. Středoškolačka Ayaan musela na každou hodinu vyrobit inkoust z uhlí, vody a mléka a pak přepisovat málo srozumitelná arabská slova a učit se je zpaměti. Když se spletla, dostala rákoskou. To bylo v roce 1983.

Čtrnáctiletá Ayaan měla v té době i jiné povinnosti. Zbožná domácnost se obejde bez služek, a tak po návratu ze školy jako nejstarší dcera doprovázela matku na pochůzkách, drhla podlahy, ručně prala prádlo a vařila. Když se s prací opozdila, matka jí na zemi svázala ruce za záda, přivázala je ke kotníkům a zmlátila ji holí. Dělala to často, protože chtěla dceru vychovat ke zbožnosti a poslušnosti, aby neuvedla rod do hanby.

Jednoho dne se Ayaan zamkla v koupelně a odmítla lekci náboženství. Rozezlený učitel ji musel naučit kázni. Vyčkal až matka s babičkou odešly, vecpal se s kumpánem do domu, zavázali jí oči a seřezali ji tak, až jí praskla lebeční kost. Matka si po příchodu ničeho nevšimla, jen ji zbila, že nedokončila práci. Teprve teta ji na poslední chvíli dopravila na operaci. Čekali bychom, že učitel bude vzápětí stát před soudem za pokus o vraždu a matka za týrání svěřené osoby. K ničemu takovému však nedošlo. Nemocnice v Nairobi neměla ohlašovací povinnost a v islámských kruzích se obecně soudilo, že vzpurnost je nutno z žen vymlátit.

Příběh Ayaan je skutečný. Ona se navzdory všemu stala opravdovou statečnou rebelkou. Odmítla otcem dohodnuté manželství, utekla do Evropy, sundala černý hábit, vystudovala univerzitu a začala politicky pracovat. Upozorňovala na týrání manželek a dcer muslimských přistěhovalců. Holanďané se zdráhali uvěřit, krajané jí hrozili smrtí a rodiče ji prokleli.

Co se odehrálo v Kuřimi je otřesné, ale zdá se, že leckde v Africe a v Asii se to stává běžně. Ženy jsou bité a ponižované, aby poslouchaly jako roboti a západní svět tomu většinou i na vlastní půdě jen tolerantně přihlíží.

autor: Eva Klausnerová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.