Referendum
Nespokojenost zemědělců s jejich postavením po našem vstupu do Evropské unie není všude stejně velká. Alespoň na západě Čech to zemědělci tak zle nevnímají, jak se domnívá Jiří Tomáš Blažek ve svém komentáři.....
V červnu příštího roku rozhodneme všichni a každý z nás svým hlasem o tom, zda se staneme příslušníky moderního evropského společenství. Volba je to zdánlivě snadná; v Evropě jsme, patříme do ní geograficky i historicky. Otázka proto zní: patříme tam i politicky? Pochopitelně, že ano. Politika není nějaký výlučný prostor sám pro sebe, což by si mnozí politici sice přáli, ale nejde to. Česká republika, stejně jako Slovensko, je evropským atributem, pevnou a nedílnou částí kontinentu. Bylo by směšné domnívat se, že na základě záporného výsledku referenda bychom z Evropy vystoupili. Nejde to, není kam. Je možné zůstat bez pohybu, ale to by byla trapná, velmi trapná pozice.
Zdá se ovšem, že hra o Evropu, o naše plnoprávné obnovené evropanství, není všem zahraničním a také všem našim politikům po chuti. Naše více než půl století dlouhá odloučenost vyhovovala a stále ještě vyhovuje řadě lidí tam i zde. Musejí pochopit, a chápou to, že proces našeho přistupování zastavit nelze, ale vědí, že jde brzdit a otravovat vzduch, že tam i zde jsou tisíce nevědoucích, nebo jenom zrovna nespokojených lidí, hledajících každý důvod k vysvětlení svých proher. Cizí Evropa je důvodem dobrým. A co je cizí, je zároveň vnímáno jako nepřátelské, což je sice nesmysl, ale jde vysvětlit lépe, než by se vysvětlovalo to, že cizí je přátelské.
Tato situace je v těchto dnech používána proti evropskému sdružování, proti našemu vstupu do unie. Není to poprvé a rozhodně ne také naposledy, ale tentokrát si všimněme, jak umně jsou protievropské karty rozdávány. S velkým citem pro hru byli do situace zataženi zemědělci. Je teď lhostejné, jak velké dotace dnes dostávají farmáři v unii a jak velké budou dostávat zemědělci naši. Těm našim by mělo být vysvětleno, že státníci unie nemohou před své farmáře, před své voliče, předstoupit nyní s návrhem rovných podmínek pro všechny, ale i to, že to nebude trvat tak dlouho a budou mít podmínky s evropskými sousedy skutečně shodné. Protože Evropa sama si nebude moci dlouho dovolit držet, takříkajíc na jednom poli jedněch hospodářů, jiné podmínky pro ty služebně starší a naše.
Západočeské zemědělce nemohla vlna nespokojenosti s podmínkami unie po našem vstupu minout. Jako dobrého tónu si ale všimněme toho, že zdejší zemědělci jsou svými užšími a delšími kontakty s německými, potažmo evropskými kolegy, poučenější, takže znervózněli mnohem méně, než zemědělci středočeští, nebo východočeští. Pro západočeské zemědělce, kteří na různých úrovních spolupracují s bavorskými a sasskými sedláky, není poplach kolem dotací příčinou k přerušení práce a spolupráce s evropskými kolegy. Proto si řekněme, že sázka na neinformovanost zemědělců při manipulaci s jejich pohledem na prospěšnost našeho přistoupení k unii je zde, u současných česko-evropských hranic, sázkou prohrávající....
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
