Referendum

12. listopad 2002
Publicistika

Nespokojenost zemědělců s jejich postavením po našem vstupu do Evropské unie není všude stejně velká. Alespoň na západě Čech to zemědělci tak zle nevnímají, jak se domnívá Jiří Tomáš Blažek ve svém komentáři.....

V červnu příštího roku rozhodneme všichni a každý z nás svým hlasem o tom, zda se staneme příslušníky moderního evropského společenství. Volba je to zdánlivě snadná; v Evropě jsme, patříme do ní geograficky i historicky. Otázka proto zní: patříme tam i politicky? Pochopitelně, že ano. Politika není nějaký výlučný prostor sám pro sebe, což by si mnozí politici sice přáli, ale nejde to. Česká republika, stejně jako Slovensko, je evropským atributem, pevnou a nedílnou částí kontinentu. Bylo by směšné domnívat se, že na základě záporného výsledku referenda bychom z Evropy vystoupili. Nejde to, není kam. Je možné zůstat bez pohybu, ale to by byla trapná, velmi trapná pozice.

Zdá se ovšem, že hra o Evropu, o naše plnoprávné obnovené evropanství, není všem zahraničním a také všem našim politikům po chuti. Naše více než půl století dlouhá odloučenost vyhovovala a stále ještě vyhovuje řadě lidí tam i zde. Musejí pochopit, a chápou to, že proces našeho přistupování zastavit nelze, ale vědí, že jde brzdit a otravovat vzduch, že tam i zde jsou tisíce nevědoucích, nebo jenom zrovna nespokojených lidí, hledajících každý důvod k vysvětlení svých proher. Cizí Evropa je důvodem dobrým. A co je cizí, je zároveň vnímáno jako nepřátelské, což je sice nesmysl, ale jde vysvětlit lépe, než by se vysvětlovalo to, že cizí je přátelské.

Logo

Tato situace je v těchto dnech používána proti evropskému sdružování, proti našemu vstupu do unie. Není to poprvé a rozhodně ne také naposledy, ale tentokrát si všimněme, jak umně jsou protievropské karty rozdávány. S velkým citem pro hru byli do situace zataženi zemědělci. Je teď lhostejné, jak velké dotace dnes dostávají farmáři v unii a jak velké budou dostávat zemědělci naši. Těm našim by mělo být vysvětleno, že státníci unie nemohou před své farmáře, před své voliče, předstoupit nyní s návrhem rovných podmínek pro všechny, ale i to, že to nebude trvat tak dlouho a budou mít podmínky s evropskými sousedy skutečně shodné. Protože Evropa sama si nebude moci dlouho dovolit držet, takříkajíc na jednom poli jedněch hospodářů, jiné podmínky pro ty služebně starší a naše.

Západočeské zemědělce nemohla vlna nespokojenosti s podmínkami unie po našem vstupu minout. Jako dobrého tónu si ale všimněme toho, že zdejší zemědělci jsou svými užšími a delšími kontakty s německými, potažmo evropskými kolegy, poučenější, takže znervózněli mnohem méně, než zemědělci středočeští, nebo východočeští. Pro západočeské zemědělce, kteří na různých úrovních spolupracují s bavorskými a sasskými sedláky, není poplach kolem dotací příčinou k přerušení práce a spolupráce s evropskými kolegy. Proto si řekněme, že sázka na neinformovanost zemědělců při manipulaci s jejich pohledem na prospěšnost našeho přistoupení k unii je zde, u současných česko-evropských hranic, sázkou prohrávající....

Logo
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?