Regionální žurnalistika a vysoká politika
O tom, jak se změnil život v našem kraji a o jeho sebevědomí je poznámka Zdeňka Vyšohlída. Od věci vůbec není, že se věnuje souvislosti regionální žurnalistiky s takzvanou vysokou politikou.
Slovo reflexe je z latiny a říká, že náš pohled do světa a do krajiny kolem se ohne a obrátí - a směřuje na nás. Odtud otázka: Jak si v tom světě vedeme? A jak si vede náš kraj, krajina okolo nás? A žurnalistika našeho kraje? (Je přece důležitou součástí jeho sebevědomí).
Ano, vždycky je co zlepšovat, co kritizovat, ale ne vždycky lze také říct: vede si lépe než předtím. Náš život se otevřel světu a svět se víc než předtím otevřel nám. V Domažlicích nebo v Horšovském Týně se prodávají nejen automobily z celého světa, ale prakticky všechno: konzervy i čerstvá zelenina. Důvod k oslavě.
Kdo chce, může si zajet pro máslo nebo rýži kousek za hranice, dokonce i pro průmyslové výrobky - leckdy se to vyplatí. To ovšem, uvážíme-li výši platů v bohatém Bavorsku, už je spíš smutné a k zamyšlení. Proč vídám na silnicích nablýskané cisterny s mlékem, jak jedou do Chamu? Věnujeme tomu dost pozornosti? Zvláště média, která jsou přece svědomím kraje, by měla víc pozornosti věnovat tomu, jak se daří - nebo nedaří - našemu venkovu. Tak se přece daří také naší krajině. ¨Tady přece je vidět styčný bod regionální žurnalistiky s tzv. vysokou politikou. Ano, život našeho kraje je třeba sledovat právě v této souvislosti. Jak prezentují naši poslanci a senátoři tyto problémy "tam nahoře", kam odjíždějí za prací? Jak je řeší? Smutně jen konstatuji, že o tom vlastně se nedovídáme nic.
Když se teď už zase chystá pochod extrémistů Plzní, měli bychom se ptát: máme skutečně tak divné zákony, že vyhovují spíš těm, kteří dřív hajlují než myslí? Jestli ani primátor nemohl razantně zasáhnout proti černému , nebo hnědočernému moru - co pak prostý občan? Má se tohoto nebezpečí spíš bát, než aby jím pohrdal?
Proč nevíme nic o tom, jak naši reprezentanti "tam nahoře" věc řeší? Proč ještě za ta léta nikoho z nich nenapadlo, aby se podíval, že v jiných zemích se dovedou bránit proti těm "demonstrantům", kteří se maskují, aby je nikdo nepoznal a nevyfotil - a nemohl vést k zodpovědnosti? Tohle se už ve světě netrpí ani nedělá - a už dávno na to měl být zákon i u nás.
Sebevědomému životu v našem kraji by prospělo, kdybychom tyhle průsečíky vyokoké politiky s životem našeho kraje sledovali více v této souvislosti s vědomím, že do toho máme co mluvit.
Rozhodnutí našich představitelů na nás nepadají " shora" jako těžký stín, jejich prozíravost, ale i krátkozrakost, ano po volbě prezidenta musím dodat: také nevraživost a sprostota působí i na nás a život našeho kraje - a sebevědomí naše kraje jen získá, když řekneme jasně jako to vidíme a co si o tom myslíme.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
