Romantická zřícenina nad zurčící řekou, to je hrad Buben
Zřícenina hradu Buben stojí na území obce Plešnice na severním Plzeňsku. Najdeme ji nad soutokem řeky Mže a Úlického potoka. Pozůstatky hradu jsou volně přístupné, a tak bývají oblíbeným cílem turistů a rekreantů z nedaleké vodní nádrže Hracholusky.
Od 60. let minulého století je hrad chráněn jako kulturní památka. Do dnešních dnů se na něm zachovalo hned několik zajímavostí: „V prostoru třetí brány se nacházejí zajímavé detaily, které nás mohou přiblížit ke každodennosti na hradě jako takovém. Jedná se o relikt krbu, kde je dodnes vidět nahoru vedoucí kouřovod, a na druhé straně potom relikt sedilie, kde stráž chránící bránu trávila čas,“ popsal doktorand Katedry archeologie Západočeské univerzity v Plzni Tomáš Kroupa.
Někdo má bílou paní, někdo bubeníka
Na paláci hradu je v současnosti k vidění jakýsi erb, podle archeologa Katedry archeologie ZČU v Plzni a zároveň Akademie věd ČR v Praze Josefa Hložka se však jedná o novodobý smyšlený výtvor. V areálu hradu těchto prvků najdeme víc. Návštěvníky tady vítá například dřevěná bubnující postavička: „Jde zřejmě o pomyslného strážce hradu, kteří se na hradech nacházejí dost často. Někdo má bílou paní, někdo bubeníka,“ dodal Tomáš Kroupa, který pokračoval:
„Hrad se původně nejmenoval Buben, v písemných pramenech se mnohdy uvádí jako Hrádek. O jeho počátcích toho moc nevíme, patrně se jedná o 30.-40. léta 14. století. Staviteli byla pravděpodobně nějaká místní drobná šlechta.“ Hrad fungoval až do 16. století, kdy přestal vyhovovat nárokům tehdejších majitelů a postupně zpustl.
Z pozůstatků věže hradu se pak člověku naskytnou pěkné výhledy na okolní krajinu. „Vyplatí se ale dívat se i pod nohy, protože tady můžeme najít drobné úlomky keramiky nebo fragmenty střešní krytiny,“ podotkl Josef Hložek. V žádném případě ale není dobré odnášet si tyto nálezy domů. Pokud by tak učinil každý, z hradu a obecně ze všech památek by za chvíli nic nezbylo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
