Segedínský guláš. Maďarské jídlo na český stůl
Klasika, která chutná téměř každému. Dobrý segedinský gulášek, třebaže pochází z Maďarska, je nedílnou součástí české kuchyně.
- 750 g vepřového masa (libový bok nebo plec)
- 2 lžíce sádla
- 750 g kysaného zelí
- 2 velké cibule
- 1–2 stroužky česneku
- 1 PL sladké papriky
- 1 KL zauzené mleté papriky
- 1 KL kmínu (celý nebo drcený)
- ostrá paprika podle chuti
- 1 bobkový list
- mletý pepř, sůl
- masový vývar
- 250 ml husté zakysané smetany
- (2 lžíce hladké mouky)
Očištěné maso nakrájíme na větší kostky. Na rozpáleném sádle zpěníme nakrájenou cibuli, přidáme k ní nakrájené maso a prudce ho osmahneme. Potom osolíme, přidáme tenké plátky česneku, všechno koření a znovu osmahneme. Poté maso podlijeme horkým vývarem, v horším případě jen vodou a pod pokličkou zvolna dusíme, dokud není maso téměř měkké. Během dušení maso občas mícháme a podle potřeby podléváme.
K poloměkkému masu přidáme kysané zelí, které jsme předtím překrájeli. Přilijeme trochu vývaru nebo láku ze zelí a dusíme tak dlouho, dokud není maso i zelí měkké. Poslední fázi vaříme bez poklice, aby se guláš trochu odpařil. Toto je způsob, jak se guláš vaří v Maďarsku.
Pokud chceme segedín trochu počeštit, tak ho zahustíme malým množstvím mouky, kterou jsme rozmíchali v troše vody. Povaříme a podáváme nejlépe s houskovým nebo kynutým knedlíkem, ale báječně chutná i s dobrým chlebem. Nezapomeneme na každou porci guláše dát kopeček husté smetany.
Guláš můžeme zahustit i smetanovým závarkem.
Abychom získali sytější barvu guláše, můžeme do hotového vmíchat mletou papriku, rozpuštěnou v teplém másle.
Miroslava Kuntzmannová
Původním povoláním zdravotní laborantka, ale vaření ji baví už od dětství. Od roku 1994 vydává populární kuchařské knihy i videa. Spolupracovala s Jiřinou Bohdalovou a jako první u nás napsala i kuchařku ze seriálového prostředí Recepty z Ulice.
Nejnovější recepty
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
