Semínkovna z vás udělá dárce i obdarovaného
V pořadí druhou Semínkovnu v Plzni najdete od středy 4. listopadu v Národopisném muzeu Plzeňska na náměstí Republiky 13.
O Semínkovnách
Semínkovny už delší dobu fungují v USA, první evropská byla otevřena loni ve Francii, následovaly další v Holandsku, Belgii a České republice. U nás jich už brzy bude 17.
Cílem iniciativy je podpora svobodného sdílení osiva, semínkaření a tradičního zahradničení bez chemie, podrobnější informace o ní zjistíte na internetových stánkách této iniciativy.
Princip fungování Semínkovny
Do Semínkovny můžete věnovat doma vypěstovaná semínka okrasných i užitkových rostlin, odnést si můžete semínka darovaná jinými pěstiteli. Doma je vysejete a z následující úrody zase část semen donesete do Semínkovny, aby z nich měli užitek ostatní. Do Semínkovny nepatří kupované ani z hybridních (F1) nebo geneticky modifikovaných (GMO) rostlin získané osivo.
Podělte se o své poklady a podpořte novou plzeňskou Semínkovnu! Do Národopisného muzea Plzeňska můžete přijít dnes od 17 hodin nebo kdykoliv v otvírací době.
Provoz plzeňských Semínkoven
Semínkovnu v Národopisném muzeu Plzeňska na nám. Republiky 13 navštivte v jeho běžné návštěvní době, tj. denně kromě pondělí v čase 10:00-18:00 hodin.
Můžete také využít nabídku první plzeňské Semínkovny, která je vám k dispozici od poloviny října 2015, na adrese Slovanská 11, ve všedních dnech v čase 10:00-12:00 a 14:00-16:00 hodin.
Proč semínkařit
Pěstování z vlastních semen vám ušetří peníze utrácené za osivo, přinese radost ze zcela, od A až do Z, vlastních rostlin a navíc dá jistotu, že odrůdy na vaší zahradě nebo balkónu jsou doopravdy ty, které pěstovat chcete. Semínkařením také můžete přispět k zachování krajových odrůd a biodiverzity, čímž uděláte dobrý skutek pro příští generace.
Semínkovna v Národopisném muzeu Plzeňska
Právě studium, mapování a podpora krajových odrůd a domácího pěstování je jedním z důvodů vzniku Semínkovny v Národopisném muzeu Plzeňska.
„Takže v zásadě to využijeme i k tomu, abychom naše sbírky trochu obohatili, byť třeba by to dokumentovalo fakt, že lidé už tradiční rostliny vlastně nepěstují, ale věříme, že je ještě pěstují,“ objasňuje vedoucí Národopisného muzea Michal Chmelenský.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...
Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Lidský faktor
Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Evropské plány na život bez ruského plynu. Spoléhání na LNG, jádro i úspory, část zemí opět pálí uhlí
-
Rusové v okupovaných územích ukradli lidem internet. Zablokovali sociální sítě i zpravodajské weby
-
Za pražskou povodeň před 20 lety mohla dvojice velmi silných dešťů, odhalila nová vědecká analýza
-
Po pádu historického letadla při leteckém dni v Chebu zemřel pilot, jeden člověk je lehce zraněný