Škoda Ostrov

Počátek ostrovské výroby trolejbusů je nutné hledat v Plzni. S jejich produkcí začala Škodovka v roce 1949, v podobě typu 6 Tr. Toto vozidlo a následné typy zaznamenaly komerční úspěch. Kvůli rozšíření kapacity byla proto výroba trolejbusů přesunuta do Ostrova u Karlových Varů. Zpočátku od roku 1960 se zde vozidla pouze kompletovala, když díly k finální montáži byly do ostrovského závodu přiváženy z Plzně. Později byl v místech zrušené třídírny uranové rudy vystavěn areál nové továrny a stal se pýchou podkrušnohorského města. Určitou raritou byla i přes 6 km dlouhá zkušební trať z Horního Žďáru do Jáchymova. Její členitý profil vedl po silnici v běžném provozu a překonával až dvanácti procentní stoupání. V továrně vyrůstala v 60. a 70. létech nová generace pracovníků.

Zlaté časy firmy pamatuje i Jan Zachovský, který ve firmě strávil déle než 30 let…
„V roce 1968 jsem nastoupil jako lakýrník do učebního oboru, tři roky. A praxi jsme měli ve Škodovce. A v té době jsme se učili od starších řemeslníků, takže nám dávali tu nejlepší praxi.
My jsme se naučili pomalu dříve praktickou stránku oboru, než vlastní učební osnovy. Takže jsme byli vlastně v předstihu. A to bylo určitě dobře“…

Mezi velmi úspěšné ostrovské trolejbusy patřil typ 9 Tr. Dlouhá léta se s nimi lidé mohli setkávat po celém Československu. Expedovány byly také do Rigy, Tbilisi, anebo Dněpropetrovska. Do začátku 80.tých let se jich vyrobilo přes 7 tisíc kusů. V této době byla ostrovská škodovka na vrcholu. Ve svých provozech, které podniku zajišťovali takřka výrobní soběstačnost, zaměstnávala dva a půl tisíce lidí. Vozidla byla ze závodu expedována na železniční vlečce, postavené na bývalé trati z Ostrova do Jáchymova.

Na nejúspěšnější typ ostrovské škodovky s nostalgií vzpomíná i lakýrník Jan Zachovský…..
„Typ trolejbusu 9TR byl nejvíc vyvážen do Sovětského svazu. Největší depo, asi 2 tisíce vozidel bylo v Kyjevě. No je tam používali i jako tažná vozidla. V soupravách po dvou vozech. Oni s tím zaváželi zboží do města a podobně. Trolejbus jim v tomhle ohledu vyhovoval. Po technické stránce to byli dříči“

Mezi další historické mezníky ostrovské škodovky patří rok 1982. Tehdy už zavedená značka začala vyrábět další trolejbusovou legendu – typ ŠKODA 14 TR. Vozidla této řady uspěla nejen v Československu a východních zemích, ale oblíbené byly i u odběratelů v Severní Americe. Například vozy pro San Francisco se montovaly na třech místech. Základní skelet a podvozek se připravoval v Ostrově, oplechování a lakování probíhalo na východním pobřeží Spojených států v Marillandu a finální kompletaci vozů prováděli dělníci na západním pobřeží v San Francisku. Tam také probíhaly testy i zkušební jízdy. Američtí řidiči u českých trolejbusů oceňovali jízdní komfort a na svou dobu i moderní elektronickou výbavu…

Závod Škoda Ostrov byl v mnoha směrech závodem unikátním. Vychovával si třeba vlastní techniky a strojaře. Navazoval spolupráci se závody na západě i na východě. A přicházel do výroby s moderními prvky veřejné přepravy. Paradoxně se tak stalo i přesto, že závod v Ostrově v mnoha ohledech nepatřil mezi nejmodernější.

Jan Zachovský vzpomíná na to, že část výrobního areálu byla vlastně jakýmsi provizoriem:
„Co se týče třeba provozu 42 – lakovny, to byly vlastně původně jáchymovské garáže. Součást dopravy uranových dolů. Z toho vlastně částečně udělali lakovnu, zámečnu, truhlárnu, leštírnu, a celý ten provoz propojili novou konstrukcí, kde běžela montážní linka.
Technicky to nebyl zázrak a nové technologie se objevovalyi až v průběhu času…..“

I přes velmi složité technické podmínky představila Škoda Ostrov v roce1993 podle návrhu inženýra architekta Patrika Kotase třínápravový kloubový trolejbus ŠKODA 22 Tr. Ten se vyznačoval naprosto moderním designem. Navíc byl nízkopodlažní a byl vybaven takzvaným poptávkovým otevíráním dveří. Paradoxně už tehdy se ale nad Škodou Ostrov, jako součásti plzeňského koncernu, začaly stahovat černé mraky….

Nová doba začala patřit zejména trolejbusům, které se montovaly na unifikované a upravené karosérie sériových autobusů od jiných výrobců.. Ke slovu začala přicházet vozidla s hybridním pohonem. Podle odborníků Škoda Ostrov na tyto trendy nedokázala správně reagovat. A přišel problém s nedostatkem zakázek. Počet zaměstnanců závodu se postupně snižoval, vedení firmy rozprodalo zařízení a poslední trolejbus vyjel z brány fabriky v července 2004. Následně zde skončila i výroba náhradních dílů a veškerá výroba trolejbusů se vrátila tam odkud do Ostrova přišla do západočeské metropole. V roce 2006 byly demontovány i sloupy trakčního vedení zkušební dráhy do Jáchymova. Škoda Ostrov se nicméně do historie zapsala jako jeden z nejvýznamnějších výrobců trolejbusů…

Myslí si to i Jan Zachovský, jeden z mnoha odborníků, kteří na léta odpracovaná v ostrovském závodě dodnes vzpomínají…A se zánikem značky se nikdy nesmířili….
„Člověk tam vlastně nechal část svého života. A také lidé kolem – příbuzní a známí. Takoví ti srdcaři, kteří k tomu měli ten nejbližší vztah. Myslím si že to mrzí do dneška. Je to škoda.“