Becherovka

Karlovarská anglická hořká nebo třeba žaludeční hořká - tak se v úplných počátcích říkalo léku, ze kterého se časem stal slavný bylinný likér Becherovka. Známý je snad ve všech koutech světa. Přesto ale málokdo ví, že tato slavná historie mohla i skončit. Nepředbíhejme ale a pojďme si pěkně od začátku říci jak to všechno začalo…

Píše se rok 1805 a do Karlových Varů přicestoval říšsko německý hrabě Petenberg von Mitingen. Ubytoval se v penzionu Tři skřivani, kde tehdy sídlila lékárna, a přivezl si sebou svého anglického lékaře Frobrige. Ten se záhy seznámil s majitelem lékárny jistým Josefem Becherem a povídali si o bylinkách. Je otázkou, kde a kdy tento tajemný Angličan načerpal zkušenosti a inspiraci ke „kouzlům“ s bylinami, ale právě těm se spolu s Josefem Becherem majitelem věnoval, říká historik Jiří Klsák…

0:00
/
0:00


Lékař mu radil, kde co najde, ten dotyčný potom chodil po okolí, a dal dohromady nějaké bylinky, no a výsledkem bylo, že když vyléčený pravděpodobně pan hrabě odjížděl, tak ten anglický lékař zanechal lékárníkovi recept na nový žaludeční likér.

Josef Becher po dva roky různě vylepšoval recepturu a v roce 1807 začal tento nápoj vyrábět. Tehdy se a užíval jako žaludeční kapky. Ve městě, kam většina lázeňských hostů přijížděla právě s neduhy zažívacího traktu, se zdravotní likér rychle ujal….


Ale lékárník Josef Becher distribuoval Becherovku i do okolí do Plzně do Prahy, postupně se dostala i k vídeňskému dvoru. Když se ten likér stal známější, tak dostal oficiální název Originál KarlabaderBecher – Bitter jako karlovarská becherova hořká.

Becherovka - muzeum


Lékárník vedl slibně se rozvíjející podnik až do roku 1841, kdy se do čela rodinného podniku postavil jeho syn Johann a převzal tak tajemství výroby slavného likéru. Johann Becher se ukázal jako velmi schopný obchodník. Právě on je považován za zakladatele firmy v pravém slova smyslu…. značka Becherovky je proto dodnes spojena s jeho jménem.


Johann Becher dal Becherovce to co potřebovala. Především pořádný podnik, pořádnou firmu. Postavil tu Becherovku, kde ještě nedávno závod sídlil, to znamená dole na T. G. Masaryka a sám firmu provozoval dalších 40 let.


Ano, jde o ten samý objekt, který najdete v centru Karlových Varů. Jen pár kroků od vlakového i autobusového nádraží. Při příležitosti výstavby nové továrny požádal Jan Becher svého švagra, Karla Laubeho, o návrh nové lahve pro Becherovku. Tehdy získala svůj legendární plochý tvar (od roku 1907 pak odlévaný z typického zeleného skla), kterým je Becherovka rozeznatelná dodnes. V průběhu následujících let se ve vedení firmy střídali příslušníci dalších a dalších generací rodu Becherů. Po Johannovi nastoupil jeho syn Gustav, který nechal u Obchodní komory v Chebu zaregistrovat ochrannou známku Becherovky a pojmenoval firmu po svém otci. V roce 1901 se na trůn likérového království posadil Gustavův bratr Rudolf a v čele firmy setrval až do první světové války. Byl to on, kdo započal s mezinárodní expanzí a snažil se nalézat nové trhy po celém světě….dodává historik Jiří Klsák..

Před válkou, první světovou se vyvážela i do afrických zemí, dokonce do Ameriky, stala se oblíbenou později dokonce i v Anglii, kde konkurovala tamějším tvrdým nápojům

S dalšími generacemi Becherů doznala továrna architektonické změny – Michael a Rudolf ti zvýšili hlavní budovu o další patro s věžičkami, druhou modernizací pak prošla za vedení Alfréda. Tehdejší podobu si v hrubých rysech zachovala až do své generální rekonstrukce v roce 1994. … Alfred Becher převzal vedení podniku v roce 1915. Firma se pod jeho vedením vypořádala i s první světovou válkou a díky dodávkám pro armádu se Becherovka dokonce stala ještě populárnější. Zajímavostí bylo, že recept vždy znal nebo měl znát jen jeden člověk.

V roce 1939 začíná druhá světová válka a do čela rodinné firmy se poprvé v její historii staví žena - Hedda Becher, dcera Alfreda. Jeho jediný syn Hansfred Gustav totiž padl na frontě. Hedda to však vůbec neměla jednoduché, válka omezila možnost výroby a navíc byl i nedostatek bylin. Společnosti tak nastávají krušné časy… Útrapy rodiny však nekončí ani s koncem války, firma byla v roce 1945 znárodněna československou vládou a řízení podniku se dostalo pod národní správu…

K receptu se dostal Václav Jelínek, který tento státem zabavený podnik provozoval.

Ve druhé polovině padesátých let se dokonce začalo uvažovat o likvidaci firmy a hrozilo, že Becherovka po sto padesáti letech zmizí ze světa. Nikdo ji prý už nechtěl a ani tehdejší ministerstva neměla na výrobě alkoholického nápoje velký zájem. Koncem šedesátých let však nastal obrat k lepšímu a společnost byla následně zachráněna …dodává historik Jiří Klsák.


No, a po něm potom od roku 1958 rodina Lupínků – Václav Lupínek starší a dneska tedy - Václav Lupínek mladší - předpokládám, že to je ten držitel receptu až do dneška i když Becherovka už nesídlí tam kde sídlila.

Novodobá historie firmy se začíná psát v roce 1997 kdy byla tehdejší již akciová společnost Jan Becher zprivatizována. Pod svá křidla ji převzal nadnárodní nápojový koncern Pernod Richard. A kolik že bylinek zdejších nebo dovezených ona směs má?? To zůstává tajemstvím , které si Becherovka přes všechny vzestupy i sestupy udržuje dodnes. Proto se jí také říká ,,Třináctý pramen".

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Nenechte si ujít kouzlo staré Číny s Hankou Maciuchovou

Ondřej Kepka, režisér a moderátor

Ondřej Kepka

Tajný deník čínské císařovny

Koupit

Románové zpracování životního příběh císařovny vdovy Cch'-si, která se jako mladá dívka Jehonala stala konkubínou císaře a díky mimořádné inteligenci, intrikám i krutosti dokázala postupně vystoupat na vrchol a na půlstoletí se stát faktickou vládkyní Číny.