Slovenské pirohy s brynzou můžeme oživit levandulí, ve studené zimě nám připomene horké léto
Než se naplno vrhneme do masopustních radovánek, měli bychom si podle autorky květinových kuchařek Jany Vlkové v lednu od masa odpočinout a do odlehčeného jídelníčku zařadit bezmasá jídla. Mezi ně patří veškeré luštěniny, ale například i bezmasé Slovenské pirohy s brynzou. A nebyla by to propagátorka kytek k jídlu, kdyby do nich nepropašovala nějakou tu květinku. V tomto případě levanduli, která na nás dýchne vzpomínkou na loňské léto.
Suroviny pro 6 osob
Na těsto:
1 kg brambor
sůl na pokrytí plechu/pekáčku
500–800 g polohrubé mouky
1 vejce
Do náplně:
500 g brynzy
1 lžíce sušených květů levandule
1 kávová lžička hrubé soli
Na přelití:
2 velké cibule
3–5 lžic sádla
Postup:
Brambory upečeme ve slupce na plechu pokrytém vrstvou soli a necháme odpočinout do druhého dne. (Sůl si můžete nechat na další pečení brambor pro jiné příležitosti.)
Levanduli s trochou hrubé mořské soli rozmělníme v hmoždíři a zamícháme do brynzy.
Cibuli nakrájíme na tenké kroužky a zvolna osmažíme v rozpáleném sádle.
Pečené brambory oloupeme, propasírujeme a ze všech ingrediencí vypracujeme vláčné těsto. Z něj vyválíme tenké pláty a ty nakrájíme na pásy široké asi 5 cm. (Šířka pásu i další postup záleží na velikosti kolečka, kterým budete vykrajovat.)
V pravidelných rozestupech dáváme na polovinu pásu kuličky brynzové náplně. Překlopíme druhou polovinou. Kolem kuliček vytlačíme přebytečný vzduch a pak vykrajujeme kolečka. Kuličky protlačí těsto nesouměrně na jednu stranu, čímž vzniknou půvabné jánošíkovské čepičky.
Vaříme v osolené vodě, dokud pirožky nevyplavou.
Podáváme na nahřátých talířích přelité rozpuštěným sádlem a zdobené smaženými cibulovými kroužky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
