Smajlíci × smajlíky aj.

16. únor 2010
Jazykový koutek
Regionální stanice Českého rozhlasu|foto:Aleš Vavřík

Play / pause
0:00
/
0:00
volume
M: V dnešním jazykovém koutku se budeme zabývat symboly, kterými si v současné češtině pomáháme k plastičtějšímu vyjádření, zejména k vyjádření emocí. Řeč bude o tzv. smajlících a pokusíme se o nich říci vše, co bychom měli vědět.

Slovo smajlík pochází z anglického slova smiley a označuje oblíbené kombinace znaků, které připomínají výrazy obličeje a naznačují emoce, které pisatel přikládá svému textu. Dá se jimi naznačit například smích, smutný obličej, mrknutí okem a také třeba vypláznutí jazyka. První problém, nad kterým se pisatelé mohou zarazit, je, jestli se jedná o pojmenování životné nebo neživotné. Ve smajlících totiž vidíme obličeje, a proto pro nás symbolizují živou osobu, ale zároveň jde přece jen o pouhou kombinaci znaků, takže vlastně najdeme důvody pro životnost i pro neživotnost. Nový akademický slovník cizích slov uvádí pouze neživotnou variantu, doporučuje říkat např. smajlíky jsou dnes populární a velmi rozšířené, nikoli smajlíci jsou dnes populární a velmi rozšíření. V běžné praxi ale převažuje varianta životná, tedy právě smajlíci jsou dnes populární a velmi rozšíření.

M: Ale správná, spisovná bude asi jen varianta neživotná, tedy ta, kterou předepisuje slovník?

Úplně přesně řečeno, slovo smajlík je do značné míry citově zabarvené a taková slova bývají obyčejně na pomezí spisovnosti a nespisovnosti. A tím se dostáváme k další věci, kterou bychom o smajlících měli vědět. Slovo smajlík totiž nepovažujeme je za úplně vhodné pro spisovné texty, tedy texty oficiálního a veřejného charakteru. Proto je také neposuzujeme tak přísně z hlediska správnosti a nesprávnosti té které varianty. Platí jednoduchá zákonitost: slovo nepatří plně do spisovného jazyka, a proto ponecháváme volbu životné nebo neživotné podoby na samotných uživatelích. Pro spisovné texty doporučujeme volit spíše výraz emotikon. Je to slovo pocházející z anglických slov emotion = emoce a icon = ikona.

M: Co bychom ještě měli o smajlících vědět?

Časté bývají také dotazy na to, jak se u smajlíků řeší interpunkce. Máme-li totiž smajlík jako kombinaci dvojtečky, spojovníku a závorky, pak se pisatelé zdráhají udělat za závorkou ještě tečku, i když nejde o závorku ve vlastním smyslu slova. Pravidla zápisu smajlíků žádná příručka neřeší, a to zřejmě právě proto, že smajlíci nebývají součástí spisovných textů. Můžeme se smajlíky zacházet jako s normálními slovy a psát např.: To jsem si mohl myslet :-). A zrovna tak můžeme psát bez tečky na konci věty, aby bylo jasné, které znaménko tvoří smajlíka a které ne.
autor: Martin Prošek
Spustit audio
Jak nás naladíte na DABu

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.

Zprávy z iROZHLAS.cz