Soudnost a nestoudnost

Klatovští anesteziologové odmítli dál sloužit při plánovaných operacích a požadovali na vedení nemocnice, aby jim umožnila privatizaci oddělení. Skončilo to tak, jak to skončit muselo, pokud si chce vedení udržet kontrolu nad komplexní zdravotnickou péčí: primář oddělení už není primářem a nikdo mu nebrání, aby své privatizační plány uskutečnil jinde. Anesteziologů je na oddělení málo, v tom měl pravdu, ale ten problém by samotná privatizace neřešila. Soukromá anesteziologická praxe přímo uvnitř státního zařízení byla by jistě cestou k lepšímu finančnímu zajištění na práci podílejících se lékařů, ale stejně tak dozajista s krátkým životem. Spekulovat o ceně výkonů soukromých anesteziologů netřeba, avšak je téměř jisté, že brzy by na zajištění operací přestali mít chirurgové, ortopedi i urologové, nemocnice jako taková.

Soukromníci uvnitř jinak ekonomicky nastaveného systému by systém položili úplně a je v této úvaze lhostejné, že systém je celostátně nastavený velmi nedobře. Právě na klatovském modelu je už možné ukázat, jak je pro organismus státní nemocnice zatěžující dvojakost hospodářského postavení jejích částí; na začátku devadesátých let byla privatizována jiná, jasně výdělečná oddělení - biochemická laboratoř a doprava. Přebytek peněz biochemiků a dopravců už víc než deset let pochopitelně nemocnici chybí ke kompenzaci finančních propadů v odděleních ne vlastní vinou prodělávajících. Umožnění privatizace dalšímu výdělečnému oddělení by za velmi krátký čas mohlo způsobit, ale řekněme rovnou, že by velmi pravděpodobně způsobilo, pád celého zařízení. V tomto ohledu, tedy v základní prognóze, uvažoval primariát anesteziologického oddělení tuze krátkozrace.

operace|foto: Armáda ČR

Nelze v žádném případě pominout absenci solidarity anesteziologů s kolegy jiných, na anesteziologii přímo závislých lékařských odborností, jejichž pověst nyní, stejně jako celé nemocnice, poškodili, ale největší smutek čiší z jejich nezájmu o pacienty. Urologie a ortopedie má například naplánovány operace do konce února příštího roku, ovšem výpadek, způsobený nezvladatelnou privatizační chutí anesteziologického primáře, zamotá hlavy jak personálu dotyčných oddělení, tak pacientům, kteří museli plánovat pooperační dobu rekonvalescence s celými rodinami a zaměstnavateli. Základ výborného renomé klatovské nemocnice zůstal neotřesen; otřáslo se však i tam povědomí o tom, že bez ohledu na specializaci je každý lékař člověkem moudrým, soudným a stoudným. A není to, jak by se zdálo, záležitost pouze privátní.