Špatný úsudek, nebo záměr?
Karlovy Vary si letos připomínají šestisté padesáté výročí svého založení. Úctyhodné jubileum dalo vzniknout nové ceně. Dostala jméno Viktor a uděluje ji primátorka lázeňského města. Proti tomu není důvod cokoliv namítat. Rozpaky ale vyvolává první vyznamenaný touto cenou. Neobdržel ji významný občan Karlových Varů, ale ruský konzul Valerij Šchetinin. Více k tomuto tématu komentář Lubomíra Stejskala.
Karlovarská cena Viktor připomíná navenek Premiérskou plaketu. Přinejmenším tím, že jak předseda vlády, tak primátorka lázeňského města ji může udělit komu chce. Mirek Topolánek se rozhodl ocenit členy mašínovského protikomunistického odboje, čímž vyjádřil určitý, a dodejme že čitelný a nedvojsmyslný a svým způsobem odvážný politický postoj. Primátorka Veronika Vlková předala minulou sobotu na plese města novou cenu Viktor ruskému konzulovi sídlícímu v Karlových Varech Valeriji Šchetininovi.
Také toto gesto cosi symbolizuje. Ovšem na rozdíl od čitelného počinu předsedy vlády není příliš jasné, co tím mělo být vyjádřeno a proč to bylo vyjádřeno právě tímto způsobem. Nejde přitom o osobu samotného konzula, kterého koneckonců drtivá většina Karlovaráků ani nezná. Nanejvýš možná tuší, že někde poblíž pravoslavného kostela sídlí jeho úřad. A sotva kdo z kritiků primátorčina počinu by chtěl zpochybňovat konzulovy lidské kvality a už vůbec ne jeho "dlouholetou vynikající spolupráci s městem a přínos k podpoře kulturních a obchodních styků mezi naší zemí a Ruskou federací". Právě těmito slovy totiž udělení ceny Valeriji Šchetininovi zdůvodnil mluvčí radnice Lukáš Pokorný. Ba co víc, za normálních okolností a při troše dobré vůle by se to celé dalo snad i pochopit. Jenomže v Karlových Varech ve vztahu k takzvanému ruského fenoménu tak docela normální poměry nepanují.
A přesně o to jde. V sázce je pověst lázní doma i v cizině, o nichž se stále častěji hovoří jako o ruské gubernii a prvním ruském městě v Evropské unii. Mezi občany koluje sílící podezření, že benevolence magistrátu, díky níž si Rusové ve městě dělají co chtějí, není tak docela zadarmo. Když se před krátkým časem objevila zpráva, že v Karlových Varech bude zřízen pravoslavný hřbitov, bylo tím zpečetěno to, čeho se mnozí ve skrytu duše obávali: že Rusové mají v úmyslu zakořenit v lázeňském městě natrvalo. Prostí lidé bezmocně obviňují radnici, že proti tomu nic nedělá. A co na to první dáma města? Při tak prestižní příležitosti, jakou je šestisté padesáté výročí založení lázní nesoucích jméno největšího Čecha, dekoruje novou magistrátní cenou právě ruského konzula.
Stala se karlovarská primátorka obětí vlastního špatného úsudku, nebo si to celé máme vyložit docela jinak?
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.