Šumavská rašeliniště jsou pod přísnou ochranou

8. únor 2021

Mezinárodní den mokřadů si celý svět připomíná vždy 2. února. Tento den nebyl zvolen náhodou - 2. února roku 1971 totiž byla podepsána tzv. Ramsarská úmluva, což je úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam. ČR je jednou z mnoha zemí, která úmluvu podepsala také, a sice hned v roce 1990. A jako první mokřady mezinárodního významu tam byla zařazena Šumavská rašeliniště. 

Už 50 let existuje Ramsarská úmluva, tedy dohoda, která má chránit jedinečné a nenahraditelné biotopy na celém světě. Za 50 let tuto úmluvu podepsalo 170 států světa, na kterých se, díky tomu, nachází celkem více než 2,5 milionů kilometrů chráněných mokřadů. Chráněné jsou opravdu jako jedinečné biotopy, na kterých se v nějaké podobě nachází voda – nejdůležitější prvek na zeměkouli. Jenže na úplném začátku, tedy v roce 1971 v íránském městě Ramsar byly pohnutky ochrany trochu jiné.

Šumavská rašeliniště

„Tam se mezinárodní společenství shodlo na tom, že mokřady jsou významné biotopy hlavně pro stěhovavé ptáky – to bylo úplně primární, ale hned záhy se ukázalo, že mokřady jsou důležité pro krajinu, pro vodu. Česká republika podepsala tuto úmluvu hned po revoluci v roce 1990. V současné době má na svém území 14 mokřadů mezinárodního významu, které jsou ty nejvyšší v žebříčku ochrany v rámci Ramsarské úmluvy," vysvětlila členka českého ramsarského výboru Iva Bufková z Národního parku Šumava.

Šumavská rašeliniště mají v té čtrnáctce mokřadů mezinárodního významu pořadové číslo 1 a rozkládají se na 102 km². V roce 1990 byly Ramsarskou úmluvou zavázány ještě tři další lokality. O tři roky později se přidává pět lokalit včetně zatím té rozlohou největší Mokřady dolního Podyjí.

„Z těch dalších tam patří třeba Třeboňské rybníky, Třeboňská rašeliniště, rašeliniště Jizerských hor. Pak i třeba drobné lokality vysloveně ve vnitrozemí, také mokřady Slavkovského lesa s těmi minerálními prameny, mokřady Liběchovky a Pšovky, Krkonošská rašeliniště.“

Státy, které se přihlásily k Ramsarské úmluvě, se zavazují, že nebudou poškozovat ty lokality, které připojily do Ramsaru a případně přidají do seznamu nové lokality, které si přísnou ochranu zasluhují. Nutno ale říci, že ne všude je ochrana mokřadů na vysoké úrovni, ale mezinárodní ramsarský výbor má možnost prověřovat případně poškozované lokality a na vládu té dané země vyvinout tlak, aby se situace zlepšila.

autor: Jan Dvořák | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.