Svátek práce

Moje maminka, narozená r. 1897, mi občas vypravovala, jak její velcí bratři chodili 1.května do průvodu. Měli v klopě červený karafiát a manifestovali za osmihodinovou pracovní dobu a všeobecné volební právo. Občas jsem si na své strýčky trpce vzpomněla. Oni svého dosáhli, ale já sice žila v údajně nejpokrokovějším režimu světa, leč moje pracovní doba nebyla pouhých 8 hodin a moje volební právo se stalo pustou fraškou. Slovo socialismus se na mne pitvořilo ze všech rohů a potvrzovalo, že každý pojem lze zneužít a zostudit v rukou nenasytné moci.

V dobách manufaktur se s dělníky zacházelo jako s nevolníky. Pracovali 16 hodin i o nedělích a to za mzdu, která sotva zaručovala, že nezemřou hlady. Mohutné společenské vzepětí obyvatel habsburské říše nastalo před 160 lety. V bouřlivém roce 1848 požadovali Češi rovnoprávnost s Němci, zrušení poddanství, svobodu tisku a shromažďování a zavedení obecních samospráv. To povzbudilo námezdně pracující i k řešení pracovních podmínek. Krejčí, zedníci, pekaři, typografové a další zástupci tovaryšů předávali Svatováclavskému výboru petice, v nichž požadovali pevnou pracovní dobu a to nejvýše 12 hodin denně.

Pionýři|foto:AFP

Rok 1848 smutně skončil nástupem absolutismu. Teprve v poslední třetině 19. století uvolnila nová ústava občanské svobody a po nich následovaly i úpravy některých vztahů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Roku 1884 vyšel zákon o pevné pracovní době v délce 11 hodin.

1. máj se poprvé stal Svátkem práce v Paříži r.1889. Nešlo při něm jen o zlepšení pracovních podmínek nemajetných lidí, ale také o uznání jejich přínosu pro společnost. Z té doby se datuje i heslo Čest práci, které bylo za našich časů komunistickým režimem zhanobeno. V Praze vyšel prvomájový průvod o rok později a sešlo se na něm 40 000 občanů. Osmihodinovou pracovní dobu a všeobecné volební právo však uzákonila až r.1918 naše nová republika.

Historicky první prvomájová demonstrace v Čechách, 1890, Střelecký ostrov, Praha

Když nad námi vládl Hitler, byly průvody zakázané. Když nad námi vládl Stalin, byly povinné a neúčast se trestala. Právo na osmihodinovou pracovní dobu neuznával ani jeden ani druhý. Za Brežněva ale zdegenerovaly jak bombastické průvody tak i pracovní morálka. Poctivých osm hodin odpracoval málokdo. Po 40 letech ruské nadvlády je dnes v módě hlásit se k pravici a neznat dějiny. Někteří snobové se opět staví k námezdní práci pohrdavě, jako tomu bývalo před velkými sociálními bouřemi a zvraty. Některým liberálům nevadí, že u nás žijí zahraniční dělníci opět na úrovni nevolníků. A Svátek práce si s křikem přivlastňují obdivovatelé Hitlera a Stalina. Jenomže sociální spravedlnost nepřestala být důležitá ani v našem století a bez pořádné práce se na dlouho neobejde žádná společnost. A to by se mohlo připomenout alespoň 1. máje.