Svatopluk Holec: O houbách

Sociologickými průzkumy bylo doloženo, že minimálně sedm z deseti Čechů jde alespoň jednou za rok „na houby“. Narozdíl od mnoha jiných národů je to u nás něco jako „národní sport“!

Zdaleka ne každý houbař si ale uvědomuje, že to, co sbírá, jsou vlastně jenom plodnice hub. Třeba jablka, která také trháme, rostou na jabloni. Ta jabloň – v případě hub – je skryta v substrátu v podobě tenounkých, očima neviditelných vlákének, což je tak zvané mycelium. Pravda: někdy ta vlákénka tvoří provázky nebo v podobě jakéhosi chmýří je můžeme spatřit na bázi plodnice, ale to platí jen málokdy.

Houby ovšem zdaleka nejsou jenom nějakou okrasou lesa. Spolu s bakteriemi rozkládají mrtvá i živá těla rostlin a živočichů a tak vrací organický materiál do neorganické podoby. Jinak by nebyl možný koloběh látek v přírodě. Kromě toho každý houbař ví, že některé houby rostou jen pod některými stromy. To je takzvaná „mykoríza“. Konce vlákének houby se různými způsoby spojují s konci kořínků stromů a dochází k oboustranně prospěšné výměně látek. Houba stromu kupříkladu významně pomáhá v získání nezbytné vody.

Otřepaný houbařský vtip říká, že všechny houby jsou jedlé – některé ovšem jen jednou. Není to pravda! Kdo nevěří, ať si zkusí kousnout do některého z takzvaných chorošů. Nejspíš si vyláme zuby!

Problémem ovšem bývá určení nalezené houby. Jsou houbaři kaskadéři, kteří snědí kde co – a nejednou na to doplatili třeba i životem. Vždyť je to zadarmo! Jsou také tak zvaní „ znalci“, kteří si troufají určit jakoukoli houbu. To jsou šarlatáni, kteří jen chtějí být zajímaví – a nejednou lidem skutečně ublíží. Některé houby totiž skutečně nelze spolehlivě určit jinak, než pomocí mikroskopu. A navíc: mykologie – věda o houbách – má třeba za botanikou asi tak sto let zpoždění. Dodnes nemáme úplný přehled o tom, jaké všechny druhy hub u nás rostou – každoročně jsou popisovány druhy nové!

Plzeň je však jedním z velmi mála našich měst, kde celoročně pracuje houbařská poradna. Stačí kterýkoli pracovní den doručit houby na vrátnici Pedagogické fakulty ZČU na Klatovské třídě 51 s potřebnými kontaktními údaji a zpravidla do čtyř pracovních dnů máte odpověď. Kromě toho právě od září do listopadu tam každé pracovní pondělí mezi 15. a 17. hodinou je několik - většinou amatérských - mykologů připraveno pomoci s určením houby.

V obdobích tropických veder, jaká jsme letos zažili, nebo v zimním období se zpravidla stává, že v lese nic k snědku nenajdeme. Houbařská latina to vysvětluje takto: houby skutečně rostou celý rok, ale nejednou příšerně daleko od sebe! Ovšem i když nenajdeme vůbec nic, procházka lesem nebo parkem ještě nikdy nikomu neuškodila! Tak se nenechte odradit – a dobrý lov!