Svatý Václav
28. září roku 935 (nebo také 929) - na tom se historikové neshodou - byl ve Staré Boleslavi zavražděn český kníže Václav. Tak jako nejsou žádné spolehlivé doklady o jeho životě, neví se ani, proč ho jeho bratr nechal zavraždit. Pokračuje Ondřej Vaculík:
Jeden z výkladů, zastávaný českým historikem Dušanem Třeštíkem, zní: Onoho 28. září při cestě do kostela potkal Václav svého bratra, kterého ledabyle až povýšeně pozdravil, což Boleslava rozlítilo, takže tasil meč a vrhl se na Václava. Kníže ho však odzbrojil a povalil na zem. Přiběhli Boleslavovi družiníci a chtějíce pánovi pomoci, vrhli se na Václava. Ten se nestačil ukrýt v kostele, kam prchal, a kde u dveří podlehl jejich přesile. Podle tohoto výkladu Václavova smrt byla spíše nešťastným souběhem okolností než plánovanou vraždou.
Pravda ovšem je, že mezi oběma bratry panovaly spory, pomyslně řečeno, oba měli meče pěkně naostřené. Boleslav zejména nesouhlasil s Václavovým šířením křesťanství v českém knížectví, v němž viděl podléhání západním vlivům. Proto nesouhlasil ani s naší poplatnou závislostí na Sasku - podle Palackého šlo o každoroční odvod pěti set hřiven stříbra a sto dvaceti volů králi Jindřichu Ptáčníkovi. To ve skutečnosti nebyl projev naší podřízenosti, ale spíše poplatek dnes bychom řekli vojenské alianci za bezpečnost a také za darování ostatků svatého Víta, které pak v evropském kontextu posílily náš význam.
Boleslav naopak usiloval o ovládnutí celých Čech a zbavení ostatních knížat vlády, aby mohl vybírat daně a vybudovat vlastní vojsko. Václav, totiž, když vojensky porazil některého z ostatních českých knížat, jeho území neobsadil, ale spokojil se pouze se slibem loajality. To byl místo v té době obvyklé vlády porobou mírový způsob, jak získávat spojence. Svatý Václav ho tehdy zavedl a my ho při upevňování naší státnosti pak využili vícekrát. Například po vzniku Československa první premiér Švehla objížděl hejtmanství, kde si nechal nastoupit všechny úředníky, a řekl jim zhruba toto: Vážení pánové, nyní mi rukoupodáním slíbíte, že tak jako jste věrně sloužili Rakousku, budete odteďka sloužit Československu. Což oni slíbili a povětšině i udělali. Podruhé jsme v našich novodobých dějinách byli svědky něčeho podobného v listopadu 1989. Tehdy Marián Čalfa jako představitel komunistické totalitní moci podal Václavu Havlovi ruku a nejen mu zařídil, aby ho komunističtí poslanci zvolili presidentem, ale sám pomohl s proměnou totalitních poměrů na demokratické. I to můžeme v našich novodobých dějinách pokládat za svatováclavský odkaz.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
