Symfonická rozmluva

13. březen 2008
Publicistika

Další rozhlasová hra v režii Miroslava Buriánka měla 4. března předpremiéru ve Velkém činoherním studiu Českého rozhlasu Plzeň. Součástí programu byl tentokrát i příspěvek Romana Štětiny. Premiéru zajímavého pořadu si můžeme poslechnout v květnu na rozhlasové stanici Vltava. Dnes se ale v předstihu s vámi podělí o své zážitky Eva Klausnerová.

Miroslav Buriánek v letošním roce oslaví výročí: Do Českého rozhlasu Plzeň nastoupil jako mladý absolvent AMU před 30 lety. Stal se zde uznávaným režisérem a zasloužil se o dobrou úroveň plzeňských slovesných pořadů. Veřejná předpremiéra 4. března byla tentokrát jakousi poctou rozhlasové práci a také uznáním a připomínkou třicetiletého úsilí a tvůrčího zaujetí režiséra, jistě vnímaného jako samozřejmou součást dnešního rozhlasového provozu.

Předpremiéra začínala etudou Romana Štětiny, studenta Západočeské univerzity, která se jmenuje Rozcvička. Mladý autor se rozhlasové práci učí u Miroslava Buriánka a daří se mu zvládat její specifika. Při akustickém zpracování své prvotiny si vedl výborně. Scénář napsal pod vlivem slavného spisovatele Samuela Becketta, představitele absurdního dramatu. Příběh staré osamělé pošťačky, která před lety ukradla pohlednici, již měla doručit, nese také prvky absurdity. Žena kdysi projevila slabost charakteru a nyní je trápena výčitkami svědomí až ke ztrátě smyslu pro skutečnost. Při poslechu se asi sotva dostaví pocit hlubšího porozumění a katarze. Zajímavé ovšem je, že tuto postavu přesvědčivě zahrál výtvarník Michal Pěchouček.

Logo

Po prologu žáka přišlo na řadu dílo mistra. Symfonická rozmluva je rozhlasová hra francouzského autora Jeana Tardieu. Imituje vysílání symfonického orchestru, ale místo hudebních nástrojů se v něm prolíná 6 lidských hlasů. Symfonie není hraná, nýbrž mluvená. Uvádí ji hlasatelka dokonalým rytmizovaným přednesem, nabádaná z režie k urychlení nebo zpomalení projevu. Ironický je i následující děj. Sešlost v jeho první části tlachá o počasí a banálních zážitcích. Ve druhé části pronáší rádoby hlubokomyslné úvahy o lidské duši. Teprve ve třetí části se hosté skutečně uvolní a s horoucím nadšením se vyznají ze své opravdové lásky. Je to láska k dobrému jídlu. V Buriánkově režii je každé slovo brilantně intonované a každá slabika má svůj výraz. Skvělá výslovnost herců, dokonalá montáž všech zvuků a hlasové vyznění skutečně připomínají koncert. Technická dokonalost provedení zvýrazňuje pustotu plytkého konzumního života a nutí k zamyšlení, zda my sami nemarníme v povrchnostech své jediné neopakovatelné bytí.

Posledním příspěvkem byl krátký film Romana Štětiny s názvem MirBur. MirBur je domácí parafa Miroslava Buriánka. Film byl sběrným dokumentem a zachycoval každodenní Buriánkův zápas o uskutečňování uměleckých vizí i oddanost rozhlasové práci.

Logo

Předpremiéry se zúčastnili také pracovníci stanice Vltava a část publika tvořili i studenti. Ukázalo se, že se mládež opět zajímá o rozhlasové hry a dovede ocenit i experiment. A to je jistě důležité sdělení pro rozhlasové tvůrce.

autor: Eva Klausnerová
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.