Ta naše Evropa česká.

Ta naše Evropa česká...tak se jmenovala megashow České televize, vysílaná v sobotu večer, kdy už byla úředně potvrzena naše sounáležitost s Evropskou unií. Na západě Čech je spojitost s Evropou potvrzována už řadu let konkrétními fakty, od sousedské spolupráce při přeshraničním půjčování traktorů, odborníků, ale i nápadů, ovšem i nešvarů; jednoduše tak, jak to mezi sousedy bývá, v dobrém i zlém. Oproti jiným krajům máme náskok, který bychom neměli promarnit v politikaření, máme náskok, o jehož velikost jsme se příliš nezasloužili. Česká republika dosud, v rámci různých rozvojových programů, dostala od Evropské unie zhruba půldruhé miliardy eur a o velikosti našeho západočeského náskoku rozhodlo i to, že Evropa velký díl z těch peněz věnovala právě příhraničí, kterému pomohla velmi. Nebyl to bezmyšlenkovitý dárek; Evropa pomáhala, což pro ni byla a je politicky dobrá investice, ale zároveň tak zmenšovala výšku hraničního kvalitativního schodu při přechodu ze svého, do sousedova příbytku.

České obavy z navracení majetku Němcům, tak často hrané jako karta odpůrců integrace, jsou liché, přestože jí hráli jak občané, tak politici, ale nikomu přitom kupodivu nevadily daleko větší výprodeje majetku, který byl historicky výhradně majetkem naším. Bojíme se o jednotlivé chaloupky, ale vůbec nám nevadí to, že naše vlády postupně rozprodaly už téměř celou a výlučně českou vodovodní síť s jejím potrubím i vodárnami, a o zbytek se Francie, Velká Británie a Rakousko nyní perou. Máme chaloupky a zůstanou nám, ale to, že třeba Prazdroj patří Africe, Bohemia sekt doktoru Oetkerovi a plzeňská Škoda z velké části Američanům, o tom se politicky i věcně mlčí, nebo argumentuje potřebami strategického partnerství. A nikomu to příliš nevadilo a nevadí. Bohužel. Vstup do Evropské unie pomůže i těmto majitelům, a ovšemže i jejich českým zaměstnancům, ale podezření na velmi laciný a uspěchaný výprodej zůstává a leckde se již proměnilo na jistotu strategické chyby.

evropské referendum|foto:Alena Palečková

Obraťme to, a řekněme, že jestli se nám podařilo sehnat partnera vskutku strategického, je to Evropa. Nikoliv pána svého sluhy - partnera. Jak vyrovnané a vyvážené bude toto partnerství, o tom už budeme napříště rozhodovat partnersky a nikoliv závisle na každém milodaru také my. Megashow Ta naše Evropa česká zřejmě nebyla naší poslední špatnou televizní estrádou, ale oslavila náš dobrý krok. Je to náš zatímní způsob oslav, stejně jako je, doufejme, pouze zatímním naše pitvání nedůležitých a ignorování důležitých problémů naší suverenity a našeho evropanství. I v tom by nám už zcela otevřené sousedství mohlo pomoci, ale musíme přestat být pouhými diváky a kritiky. V pátek a v sobotu jsme si totiž ve skutečnosti neodhlasovali nic menšího, než aktivní evropské partnerství.