Tlející dřevo je rájem pro brouky

Pro brouky je to jedinečný životní prostor, který jim dává vše, co potřebují – úkryt, potravu, prostor pro rozmnožování. Co je ale pro brouky více atraktivní? Samotná rozkládající se dřevní hmota nebo houby, které jí prorůstají?

„Je to tak i tak. Ty naše dva vzácné, ukázkové pralesovité druhy velký piškot, Peltis Grossa, česky kornatec velký se živí v dospělosti na plodnicích troudnatců a jeho larvy se živí ve dřevě miceliem právě těchto hub. A druhý případ - další náš vzácný brouk, který kolonizuje mrtvé dřevo Tragosoma Depsarium – trnoštítec horský, tak jeho larvy se živí rozkládajícím se dřevem a v tom dřevě se vyvíjejí, zakuklí a potom z něj vyleze dospělý brouk," vysvětluje Vladimír Dvořák ze Správy Národního parku Šumava.

Každý druh brouka preferuje jiné dřevo. Jsou bezobratlí specialisté obývající pouze smrk nebo buk, ovšem jsou i brouci, kteří nepohrdnou jedlí a i smrkem.

„Na Šumavě specifické dřevo je smrk, nejtypičtější potom buk a v menší míře jedle. Brouky, kteří osidlují smrk, zároveň můžeme nalézt na jedli, i když jedle má také některé úplně specifické druhy. Ale většina druhů brouků, kteří žijí ve smrku, neosidluje buk. I když jsou výjimky. Takovým typickým druhem, který se vyvíjí v rozkládajícím se dřevě buku je roháček bukový a jeho příbuzný, roháček jedlový se vyvíjí, jak už napovídá název, v jedli, a na Šumavě skoro výhradně ve smrku," dodává Vladimír Dvořák.

Roháček jedlový patří mezi vzácné druhy brouků, které se na Šumavě vyskytují. A právě jejich přítomnost prokazuje, že tamní les vyvíjí přirozeně.