Vážené návštěvy
Víc než komentářem se dnes může toto zamyšlení zdát pozvánkou, ale je tomu tak jen z části významu. Pozvánkami na různá shromáždění se zpravodajství v posledních dnech jen hemžilo a stejně nabité pak byly noviny všeho druhu i po zastaveních politiků různých úrovní na různých místech. Krajem projel prezident Klaus, republikou dalajláma, Madlen Albrightová a ostatní vážení hosté Václava Havla a pražské konference, všechny jindy důležité příležitosti k zastavení a popsání tak byly v týdnu i o víkendu náhle druhořadé. Tak začíná komentář Jiřího Tomáše Blažeka, který je zaměřen na oblast života mentálně postižených.
Za příležitost k zastavení a zamyšlení velkého a nikterak prchavého významu ovšem musíme považovat výstavu fotografií mentálně postižených autorů v plzeňské Galerii U svaté Anny s názvem Fotoaparátem za poznáním. Jde o jeden z klíčových výstupů projektu celoživotního vzdělávání mentálně postižených a Plzeň je pro prezentaci děl několika autorů prvním mimopražským místem. Je to dobře. Není důležité, zda sledujeme zátiší, fotografie z místa života autorů nebo portréty. Důležitý je samotný fakt této realizované možnosti. Přesto, že z mnoha stran slyšíme, že k mentálně postiženým už se chováme jinak než tomu bylo v totalitě, kdy byli pečlivě ukrýváni za zdmi ústavů, není skutečnost ještě ani zdaleka taková, jakou by být mohla. Výstava U svaté Anny, jako výsledek bohulibého kroku prvního, projektového, je proto dobrým krokem druhým. Velmi nenásilně mohou do světa mentálně postižených nahlédnout i ti z nás, řekněme nepostižených mentální poruchou, kteří se dosud ostýchají a přímý kontakt s touto skupinou spoluobčanů byl by jim nepříjemný. Lze to pochopit, možností k setkávání nebylo dosud tolik. Zároven ovšem nabízí fotografie zdravým lidem pohled nemocných do světů obou; je to neobyčejně zajímavá konfrontace, přinášející nejedno překvapení. Mnohé fotografie vypovídají o tom, že pohledy v uvozovkách "jejich" a naše se liší málo, nebo vůbec ne. Technika a lektorské vedení rozdíl snadno smaže, řekne někdo možná, ale i jemu technika pomáhá a někdo na začátku ho také učil mačkat spoušť a ostřit. Proces pochopil asi rychleji, ale to je často právě jediný rozdíl, zjednodušeně řečeno, mezi námi a těmi, kteří jsou často pilnější nás.
Výstava U svaté Anny je výjimečná, ale doufejme, že nebude dlouho a podobné příležitosti, představit práci, snažení a jeho výsledky mentálně postižených občanů, zopakujme - spoluobčanů, budou přibývat. Zasloužíme si to všichni. Víc než pozvánkou na výstavu je tento komentář pozvánkou do života takového, jaký je. Přijďte, budete váženou návštěvou.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
