Velká synagoga slaví kulaté výročí, od jejího otevření uplynulo 130 let

Plzeňská Velká synagoga|foto:Kateřina Dobrovolná, Český rozhlas

Synagoga byla otevřena 7. září 1893. Postavil ji Rudolf Štech podle projektu plzeňského stavitele Emanuela Klotze. „Dle policejních záznamů víme, že se Rudolf Štech měl oběsit na klice dveří u toalety, která se nacházela ve věži,“ prozrazuje předseda plzeňské židovské obce Jiří Löwy. Stavba s dvěma věžemi je v novorománském stylu, najdeme zde také maurské prvky. V 90. letech a v době pandemie se dočkala nákladné rekonstrukce. Slouží nejen jako modlitebna pro židy, ale už řadu let také jako prostor pro koncerty a výstavy.

Velká synagoga|foto:Kateřina Dobrovolná, Český rozhlas

Dnes je pátou největší synagogou na světě. Sedících osob se sem vejde mezi 1 500 a 1 700, celkově pojme až 3 000 lidí. Pokud do synagogy míříte z Klatovské třídy, nevejdete překvapivě hlavním, nýbrž turistickým vchodem. Skutečný hlavní vchod je ze západu. Výzdoba interiéru se nese v modro-zlatých tónech. V synagoze se nesmí znázorňovat lidské figury, najdeme zde tedy hlavně geometrické a rostlinné vzory. „Uvnitř je povinností mít nasazenou pokrývku hlavy, aby vznikla určitá překážka mezi tělem a všehomírem tam nahoře. Tímto gestem vzdáváme úctu,“ vysvětluje Jiří Löwy.

Za druhé světové války sloužila synagoga jako manufaktura na opravu vojenských oděvů pro wehrmacht. Za komunistů rabínský dům obhospodařoval státní plemenářský podnik a probíhal tam výzkum kravského mléka a býčího spermatu. „My jsme navštěvovali synagogu, jak jsme mohli. Znárodněna nikdy nebyla,“ uzavírá Jiří Löwy s tím, že aktuálně je v Plzni zhruba 100 registrovaných židů.