Věra Khonová zavražděná nacisty během druhé světové války bude mít v Plzni pamětní desku

„Jde o deník malé židovské dívky Věry Khonové. Když psala deníček, bylo jí 12 let. Ze začátku je velmi optimistický. Na rozdíl od svých rodičů vůbec nechápala, co se v protektorátu děje, jak se stupňují perzekuce a jednotlivé zákazy a omezování svobody. Docela jí přišlo zajímavé, když začali židé nosit židovské hvězdy, protože to vnímala jako odznak. Jediné, co jí zajímalo, bylo to, co zajímá holky v jejím věku, to znamená - kluci, hry, výlety,“ vysvětlil regionální historik, který se osudu Věry Khonové a její rodiny dlouhodobě věnuje, Jiří Sankot.

Historik Jiří Sankot a spisovatelka Jana Poncarová|foto:Jan Markup, Český rozhlas

Že se děje něco, co není v pořádku, začala Věra Khonová vnímat až na začátku roku 1942, kdy se začaly transporty připravovat. „Maminka a její starší sestra Hanka, které v té době bylo 18 let, začaly plakat a balit do tábora na transport. V tu chvíli si i Věra uvědomila, že se děje něco nepěkného a byla z toho nešťastná. To se odráží i v posledním zápise,“ uvedl Jiří Sankot.

Poslední řádky napsala Věra Khonová do deníku 15. ledna 1942. S ostatními plzeňskými Židy odjela nejprve do tábora v Terezíně. Po necelých dvou měsících následoval další transport. Tentokrát do koncentračního tábora Izbica v Polsku. „Část Židů byla povražděna v Izbici a část byla poslána do vyhlazovacích táborů na východě Belzec, Majdanek, Treblinka a podobně. Z těch bohužel nejsou žádné záznamy o zavražděných ani o těch, kteří tábory prošli. Takže my nevíme, kde a kdy Věra a její rodina zemřela,“ doplnil Jiří Sankot.

Deník dlouhé roky mlčel. Promluvil až po více než půl století

Deníček přečkal válku díky tomu, že ho Khonovi uschovali u Kalivodových z Dobříva na Rokycansku, se kterými se přátelili. „To byla moje prateta a můj prastrýc. Vzpomínám si, jak mi moje teta Jana vyprávěla, jak v dětství tím deníčkem listovali a jak jí pomáhal, protože ona sama neměla úplně jednoduché dětství. Deník přežil válku a pak se dostal k faráři panu Matoušovi, který ho v roce 2006 publikoval,“ popsala spisovatelka a novinářka Jana Poncarová.

Deníček Věry Khonové|foto:Jan Markup, Český rozhlas

Osud rodiny Khonových připomínají od roku 2019 v dlažbě před jejich bývalým domem v Koperníkově ulici kameny zmizelých. Už brzy by tu mohla být také pamětní deska věnovaná Věře Khonové. „Máme přislíbenou podporu Města Plzně. Aktuálně jsme spustili crowdfundingovou kampaň na jedné z platforem. Takže kdokoliv by chtěl na desku Věrky Khonové přispět, tak budeme samozřejmě velmi rádi,“ dodala Jana Poncarová.

Pamětní deska věnovaná Věře Khonové by mohla být odhalena v lednu v roce 2022 během 80. výročí plzeňských židovských transportů.