Vylepšená verze stetoskopu tohoto Plzeňana má dodnes využití v gynekologii
Profesor medicíny Josef Tomáš Škoda se narodil 10. prosince roku 1805 v jednom z parkánových domků za Černou věží, která stojí v plzeňské Pražské ulici, v rodině zámečníka. Nejen, že patřil do význačné rodiny Škodů spojené asi ponejvíce se slavnými Škodovými závody, ale také se zasloužil o pokrok ve svém oboru. Lidé si jej dodnes mohou připomínat během návštěvy Muzea rodiny Škodů právě v Černé věži, kde má vlastní portrét.
Josef Škoda je autorem „Pojednání o poslechu a poklepu“. „Tato kniha je základem lékařské praktiky, která se používá dodnes a je to vlastně to, kdy vás lékař vyšetřuje stetoskopem,“ uvedl ředitel Muzea rodiny Škodů Luboš Vetengl. V té době již stetoskop existoval, Josef Škoda jej nicméně vylepšil na takovou úroveň, že se dodnes tato verze stetoskopu využívá v medicíně, například v gynekologii. Na vídeňské lékařské fakultě začal také Josef Tomáš Škoda v roce 1848 jako první profesor přednášet v němčině, namísto v latině.
Léčba císařpána a Sissi
K osobě Josefa Škody se váže také jedna zajímavá historka: „Při své návštěvě Mariánských Lázní léčil Františka Josefa I. a jeho ženu Sissi, kteří tam náhle ochuravěli. Josef Škoda byl povolán v nočních hodinách k císařskému páru, aby jej začal léčit, nicméně jak pospíchal, tak se nestihl převléci. Před císařpána tak předstoupil v bílém spacím overalu. Císařpán ho nechal z místnosti vyprovodit, aby se šel převléci. Takže bych si dovolil usoudit, že ta nemoc asi nebyla tak vážná,“ řekl s úsměvem Luboš Vetengl.
Portrét Josefa Tomáše Škody je zasazen v poměrně masivním dvojitém zlaceném rámu obdélníkového tvaru, přičemž vnitřní rám má tvar oválný. Obraz je namalován olejomalbou a byl vytvořen posmrtně v roce 1888, tedy 7 let po Škodově smrti.
Josef Tomáš Škoda zůstal až do své smrti svobodný a veškeré finance daroval synovci Emilu Škodovi na koupi tehdejší Valdštejnské slévárny, z níž se staly právě slavné Škodovy závody.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
