Vyvolávají léky na snížení cholesterolu nežádoucí účinky? Dosavadní zjištění vědcům zamotala hlavu

MUDr. Miroslav Šuta|foto:Rostislav Duršpek, Český rozhlas Plzeň

Cílem léků ze skupiny statinů je snížit u pacientů hladinu cholesterolu, a tím předejít vzniku nebo zastavit rozvoj aterosklerózy (chronické nemoci cévních stěn). Výsledky rozsáhlých klinických studií ukázaly, že podávání statinů významně snižuje jak nemocnost na kardiovaskulární onemocnění, tak úmrtnost na ně. Studie ukazují i to, že statiny u nemocných snížily také celkovou úmrtnost.

Podobně jako u jiných léků byly i u statinů zaznamenány nežádoucí účinky. Mohou se týkat například svalů, jater, nervového systému nebo zažívání. Nejčastěji se vyskytují symptomy týkající se svalů, které se označují zkratkou SAMS. V klinických studiích byly nalezeny u 1 až 5 lidí ze sta, kteří statiny užívali. Spektrum obtíží zahrnuje ztuhlost, svalové křeče nebo zvýšenou citlivost svalů. Typická bývá symetričnost, tedy např. bolest obou lýtek či stehen. Lékaři mají klinická i laboratorní kritéria, kterými hodnotí SAMS a na základě kterých doporučují případnou výměnu jednoho léku ze skupiny statinů za jiný, nebo případné vysazení statinové léčby.

Rozdílné závěry. Kde je pravda?

V klinické praxi udává určité svalové potíže více pacientů, než ukazoval výzkum. V některých observačních studiích uvedlo subjektivní obtíže dokonce 15 až 20 % sledovaných. Zajímavé výsledky přinesla proto meta-analýza, která byla zveřejněna počátkem roku 2022. Hodnotila více než 170 studií s více než 4 miliony zúčastněných. Celkový výskyt tzv. statinové intolerance činil asi 9 % případů. Ale zatímco v randomizovaných kontrolovaných studiích šlo jen o necelýh 5 % účastníků, v jiných typech studií to bylo několikanásobně více – 17 %.

Čtěte také

Nežádoucí účinky léků nepodceňujte a nebojte se je nahlásit. Víte ale, kam?

Lékaři se proto zamýšlejí nad tím, do jaké míry je výskyt nežádoucích účinků statinů reálný, a nakolik je ovlivněn psychikou pacientů – efektem zvaným NOCEBO. Výzkumy ukazují, že část lidí očekává zhoršení zdravotního stavu poté, co se dozvědí, že by měl nebo mohl nastat. Příkladem jsou některé klinické studie, ve kterých část účastníků záměrně dostala informace o možných nežádoucích účincích, jiná část nikoliv. Významně se pak u těchto skupin účastníků lišilo množství nežádoucích účinků, které udávali.

Na které rizikové faktory si dát pozor?

V případě svalových nežádoucích účinků mohou hrát roli faktory, které nemocný ovlivnit nemůže (vysoký věk, výskyt určitých genů). Ale řadu z nich může ovlivnit buď sám, nebo ve spolupráci s lékařem. Mezi rizikové faktory patří například konzumace alkoholu, grapefruitů nebo grepového džusu, nedostatek vitamínu D, zvýšená fyzická zátěž. Problém může činit souběh s jinou nemocí (například jater, ledvin) nebo autoimunitní onemocnění, případně kombinace s užíváním některých jiných léků.