Vzpomínka červencová

Otakar Zich|foto:Profimedia

Estetik, muzikolog a hudební skladatel Otakar Zich se narodil 25. března 1879 v Městci Králové. Vystudoval souběžně filozofickou a přírodovědeckou fakultu UK, konkrétně estetiku, filosofii, matematiku a fyziku. Na Chodsku zapisoval lidové písně v letech 1903–1906, když v kraji působil jako profesor matematiky domažlického gymnázia. Po návratu do Prahy se stal docentem a později vysokoškolským profesorem, svou vědeckou prací zasáhl do oborů hudební vědy, psychologie, folkloristiky a zejména estetiky. Hlavní práce z hudebního folkloru představují jeho články o chodské lidové písni a tanci, o vazbě Smetanových skladeb s folklorem, o českých lidových tancích s proměnlivým taktem či o slovenské lidové písni. Kromě toho v roce 1922 vydal rozsáhlý Vojenský zpěvník československý. Zichova sběratelská, badatelská a organizační práce představuje pevný základ moderní české hudební folkloristiky.

Inspektor s taktovkou

19. července uplynulo 95 let od narození Stanislava Kofroně, rodáka z Vletic u Krásné Hory nad Vltavou. Vystudoval učitelský ústav v Příbrami, pak působil na školách na Sedlčansku a Benešovsku. V roce 1971 byl jmenován školním inspektorem, kromě toho byl jako vynikající hudebník členem a pak dokonce předsedou Příbramské filharmonie. Založil a vedl četné pěvecké sbory a národopisné soubory. Zabýval se sběrem lidových písní, tanců a zvykosloví. Vydal unikátní publikaci s názvem Vytrubování obecních pastýřů a jeho rukopisná sbírka obsahuje téměř 2000 lidových písni s nápěvy z oblasti středního Povltaví a Příbramska. Spolupracoval s Čs. rozhlasem v Praze Českých Budějovicích. V letošním roce si navíc připomeneme i 15 let od jeho úmrtí, zemřel v Příbrami 8. října 2009.

Milena a lidová píseň

Před 95 lety, 23. července 1929, se v Praze narodila Milena Suhradová (roz. Spunarová), rozhlasová redaktorka a zpěvačka. Vystudovala na Pedagogickou fakultu UK a více než 30 let (1952–1987) pracovala v Hlavní redakci hudebního vysílání Čs. rozhlasu v Praze. Začínala v redakci lidových písní, pak působila v gramofonovém archivu, jako programová tajemnice, a nakonec v redakci symfonické, vokální a komorní hudby. Od roku 1949 byla Milena Suhradová členkou Souboru Josefa Vycpálka, nejdříve jako tanečnice, pak členka sboru a zástupkyně sbormistra a současně vedoucí Dívčí pěvecké desítky. Těchto svých zkušeností využívala v rozhlasové práci. Spolupracovala s regionálními národopisnými pracovníky, např. z Podkrkonoší s Amálií Kutinovou, Marií Kubátovou a Pavlem Krejčím. Z této spolupráce i z vlastních zápisů písní ze středních a východních Čech zpracovala dlouhou řadu hudebních pořadů. V dalších představovala známé osobnosti se vztahem k lidové kultuře, např. Pavla Eisnera, Karla Svolinského, Karla Plicku ad. Organizovala také rozhlasové soutěže ve zpěvu lidových písní. Její odkaz tak v soutěži Zpěváček – Děti a píseň žije dodnes.

Stříbrná flétna

Před rokem, 10. července nás zaskočila zpráva o odchodu jedné z významných tvůrčích osobností Plzeňského lidového souboru, hudebního skladatele Jana Slimáčka. Letos 31. července si navíc připomínáme jeho nedožité 85tiny.

Jan Slimáček|foto:Ivana Schweitzerová Kolaříková, Český rozhlas Plzeň

Po absolvování Vyšší hudební školy v Kroměříži, kde se věnoval hře na flétnu a varhany, vystudoval ještě skladbu na pražské Konzervatoři. V té době byl také členem Souboru Josefa Vycpálka, pro který napsal řadu úprav. Po studiích nastoupil jako učitel na hudební škole v Plzni a v roce 1967 byl přijat do plzeňského studia Čs. rozhlasu jako hudební režisér. Od roku 1980 byl dokonce vedoucím hudební redakce. Napsal více než 300 skladeb a úprav lidových písní pro Plzeňský lidový soubor a jeho Malou muziku. Jejich nahrávky denně těší rozhlasové posluchače, zejména v pořadech ŠLP a řada z nich často ožívá i v živé interpretaci mladých hudebníků, členů folklorních souborů a jejich muzik, nejen ze západních Čech.