Z rukavičkáře uznávaným spisovatelem

V roce 1871 zachvátil Rožmitál velký požár. Vítr roznášel oheň po střechách a nevyhnul se ani domu rukavičkáře Hofmeistera. Ohnivá zkáza připravila jeho rodinu o střechu nad hlavou a uvrhla ji do dluhů. Požár tehdy poznamenal i budoucnost rukavičkářova nadaného syna Rudolfa Richarda. Doma nebyly peníze na studia a tak musel do učení.

Rukavičkářem z donucení

„Chápal jsem dobře, že jest mi rozloučiti se s mými sny a srdce se mi svíralo lítostí. Oči se mi zalévaly slzami, když jsem se probíral ve svých milých knížkách, a celý budoucí život neměl už pro mne žádného půvabu, neměl jsem, nač bych se ještě mohl těšiti. Bylo mi smutno a hořko k nevypovězení,“ napsal později Rudolf Richard Hofmeister ve své vzpomínkové knížce Kořeny.

Vyučil rukavičkářem, nejprve v Mariánských Lázních a poté v Praze. Po čtyřech letech se pak vrátil do rodného města, aby si zde zařídil vlastní živnost. V té době ale už měl také za sebou první vydané básně a inspirativní setkání s Jaroslavem Vrchlickým a Janem Nerudou.

Literární úspěch

Štěstí se na Hoffmeistera usmálo po vypuknutí první světové války. Stal se úředníkem rožmitálské továrny Ferrum a díky tomu nemusel na frontu. Ferrum totiž pracovala pro c.k. armádu, kompletovaly se tady například granáty nebo vyráběly cvočky na vojenské boty. Hofmeister se tak mohl soustředit na svou publikační činnost. Od roku 1916 mu pravidelně vycházely prózy v Národních listech a to byl skutečný začátek jeho úspěšné literární kariéry. Po konci války a vyhlášení samostatného Československa vyhlásil i Rudolf Richard Hofmeister svou vlastní literární nezávislost a věnoval se už pouze psaní.

Průkopníkem pravěké povídky

Už od mládí věnoval Rudolf Richad Hofmeister všechny volné chvíle pilnému samostudiu, zejména prehistorie a paleontologie. V těchto oborech postupně dosáhl takové erudice, že byl později v korespondenci automaticky pisateli oslovován jako vážený doktor nebo profesor. Ze svých oblíbených oborů také vytěžil cennou látku pro své literární práce.

Spolu s dnes slavnějším spisovatelem Eduardem Štorchem je považován za průkopníka „pravěké povídky“. Mezi jeho nejznámější díla patří Život v pravěku a trojdílný Pravěk Čech. Pro podbrdský kraj jsou dodnes přínosné jeho práce s regionální tematikou, například prózy Rožmitálské obrázky, různé drobné črty a povídky, Hofmeisterovy memoáry nebo životopis Jakuba Jana Ryby Uštvaný génius.

Podbrdské muzeum

V rožmitálském muzeu najdeme řadu připomínek zdejšího uznávaného rodáka. Mají zde například jeho psací stůl. Když se k němu posadíte, oknem uvidíte přímo na místo, kde stával dům, ve kterém se Hofmeister narodil. Ve vitríně jsou jeho knížky a také například skleněné těžítko, které používal. Pamětní listiny na stěnách připomínají čestné členství v řadě rožmitálských spolků.

Oslavy v roce 1933

Říká se, že doma nikdo není prorokem. Ve vztahu města Rožmitálu a spisovatele Hofmeistera to ale příliš neplatí. V srpnu roku 1933 se v Rožmitálu konala velkolepá oslava spisovatelových pětašedesátých narozenin. Na této dvoudenní slavnosti se otevírala Hofmeisterova turistická stezka, po Hofmeisterovi byla pojmenována ulice a také byl jmenován čestným občanem města.

Podle svědectví pamětníků spisovatel v té době kypěl vitalitou a zdravím, a není divu, byl dobrým sportovcem a vášnivým turistou. Rok poté proto veřejnost nanejvýš rozrušila zpráva o Hofmeisterově úmrtí. Spisovatel se v září koupal v jednom z rožmitálských rybníků. Nachlazení a zápal plic pak byly příčinou jeho předčasného skonu.

Poslechněte si náš výlet do Podbrdského muzea v Rožmitálu po Třemšínem z prázdninového seriálu Kampa. Do pořadu jsme zařadili ukázku z Hofmeisterovy knížky Malebné toulky po Čechách.