Zámek Hořovice: Odtud byly Brdy řízeny po staletí
Zámek v Hořovicích byl založený přibližně na konci 17. století, kdy jej vlastnil rod Vrbnů. Dostaven byl roku 1709, kdy o něm najdeme první písemnou zmínku.
„Zámek v Hořovicích a Hořovice jako takové se nenacházejí přímo v Brdech, ale v jejich bezprostřední blízkosti. Vztah mají velice těsný, protože Brdy nebyly vždy státním majetkem, jak je tomu dnes,“ uvedl zástupce kastelána zámku Zdeněk Šinágl. Brdy v minulosti patřily třem významným vlastníkům, a to Colloredo-Mansfeldům, pražskému arcibiskupství a právě majitelům hořovického panství, přičemž těmi posledními byli knížata z Hanau.
Z Hořovic tak byla po staletí zajišťována správa Brd. Jejich území tehdy sahalo od oblasti Podluh zhruba k vrchu Jordán. Správa majetku byla obstarávána především lesní správou, která sídlila na starém zámku v Hořovicích, jenž se nachází přímo naproti novému zámku přes silnici. Starý zámek byl tedy předchůdcem novodobějšího zámku, jak doplnil Šinágl: „Jedná se původně o stavbu gotického hradu, který byl později přebudován na renesanční zámek. S jeho historií je spjata i významná knihovna, kde studoval mj. František Palacký.“
V takzvaném novém zámku se dodnes nachází rozměrná mapa, na níž můžeme vidět jak Brdy, tak jejich okolí. Mapa pochází z roku 1756, přičemž ji nechal vypracovat tehdejší majitel panství Evžen z Vrbna. „Mapa zachycuje jen část Brd, jelikož pochází z období, ještě než Rudolf z Vrbna přikoupil panství Jince, díky kterému získal poměrně značnou část tohoto území. Nachází se tady tedy spíše ta část, která historicky patřila k hořovickému panství, a to okolí Podluh, revír kolem Malé Vísky a Valdeka,“ popsal mapu zástupce kastelána. Na mapě jsou dále vyznačeny všechny obce, které patřily k hořovickému panství. Historicky cenná mapa tím pádem ukazuje tehdejší intravilány těchto obcí, jak byly původně zastavěny. „Některé stavby, kterou jsou zde zachyceny, stojí prakticky dodnes, a to nejen ty hospodářské, ale i ty obytné,“ dodal pracovník zámku.
Vzdálenost od Plzně: cca 49 km
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://plzen.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://plzen.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.