Zapečený chřest
Chřest je výborným a nízkokalorickým zdrojem draslíku. Příznivě ovlivňuje sliznice, zlepšuje imunitu, blahodárně působí na nervovou soustavu a posiluje paměť. Příznivě působí na pleť, vlasy, nehty, klouby, pomáhá spalovat tuky, čistí krev, povzbuzuje hormony, které nám navozují pocit radosti a štěstí, dokáže navodit hluboký spánek a působí též jako afrodisiakum. Sezóna sklizně chřestu začíná, nejlepší chřest se sklízí od dubna až do června.
- 500 g chřestu
- 3–4 silnější plátky šunky
- 200 ml šlehačky
- 2 žloutky
- 100 g tvrdého sýra typu ementál
- 1 lžička cukru
- 1 lžička citrónové šťávy
- 1 lžička másla
- 1 lžička koření na chřest nebo vegety
- sůl
- 1 lžíce másla na vymazání zapékací misky
Chřest omyjeme a odkrojíme dřevnaté konce, tj. 2–4 cm, podle čerstvosti chřestu. Použijeme-li bílý chřest, pečlivě ho oloupeme až po hlavičky.
Očištěný chřest svážeme a nastojato vložíme do vroucí osolené vody, do které jsme přidali po lžičce cukru, citrónové šťávy a másla. Vody dáme jen tolik, aby hlavičky chřestu zůstaly nepotopené a vařily se v páře. Podle síly výhonků vaříme 5–7 minut. Uvařený chřest ihned ponoříme do studené vody, aby zůstal pěkně bílý.
Na plátky šunky naskládáme uvařené, okapané chřestové výhonky, zabalíme a balíčky vložíme do máslem vymazané zapékací misky. Zalijeme smetanou, do které jsme rozkvedlali žloutky a koření na chřest nebo vegetu. Povrch posypeme nahrubo nastrouhaným sýrem.
Pečeme ve středně vyhřáté troubě do zlatova.
Vhodnou přílohou jsou slané palačinky nebo bramborové pyré.
Tip:
Vodu, ve které jsme vařili chřest, nevyléváme, ale vložíme do ní odkrojené části výhonků a ještě chvíli povaříme. Dřevnaté části výhonků po vyvaření odstraníme a vývar použijeme na výbornou polévku. Také v něm můžeme uvařit rýži a poté z ní připravit rizoto.
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
