Zazděná dětská oběť i šlapání po Neronovi, to jsou plzeňské dějiny ve Starém Plzenci

21. prosinec 2020

Za jakéhokoliv počasí se můžete vydat na bývalé slovanské hradiště Hůrka ve Starém Plzenci, kde na vás dýchne kus historie. Aby taky ne – právě zde se začaly psát dějiny Plzně jako takové.

První písemná zmínka o slovanském hradišti Hůrka pochází z roku 976, kdy si jistý kronikář poznamenal, že došlo k bitvě Čechů proti Bavorům pod hradem Plzeň. „Češi v bitvě zvítězili a kronikář, když zmiňuje v tom svém zápisu bitvu pod hradem Plzeň, tak tím samozřejmě nemyslí dnešní město Plzeň, protože to neexistovalo ještě zhruba dalších 300 let, ale měl tím na mysli právě toto přemyslovské hradiště nad řekou Úslavou na vysoké ostrožně,“ vysvětlil pracovník Centra služeb pro turisty pod Radyní Jan Benedikt.

Na Hůrce je možné obdivovat dodnes stojící románskou rotundu, která byla zasvěcena svatému Petrovi, později také Pavlovi. V určité dny je možné prohlédnout si i interiér rotundy, která je jinak návštěvníkům uzavřena. Uvnitř se nachází například oltář, na kterém se prováděly různé náboženské rituály, ale je zde také zajímavá podlaha: „Když se podíváme pod naše nohy, můžeme spatřit repliku původní dlažby. Na dlaždicích vidíme císaře Nerona a bájného gryfa. Tyto dlaždice byly na zemi proto, aby věřící symbolicky šlapali po císaři Neronovi,“ uvedl Benedikt. Stáří rotundy není dle Jana Benedikta zcela jisté, badatelé se přiklánějí k názoru, že stavba zde vznikla ve druhé polovině 11. století.

Stavební oběti v základech kostela

Původně na vrchu krom rotundy sv. Petra a Pavla stávaly ještě dva kostely – kostel sv. Vavřince a kostel sv. Kříže. V základech kostela sv. Kříže byla na počátku 20. století nalezena dětská stavební oběť a také oběť odsouzence bez levé dlaně a pravého chodidla. Oba dva kostely zanikly v 19. století a dnes lze na místech, kde stávaly, spatřit pouze jejich relikty a půdorysy.

„Zánik celého hradiště nastal ve 13. století, kdy v roce 1266 Přemysl Otakar II. svěřil patronát nad zdejšími kostely chotěšovskému klášteru, čímž započal úpadek, který později dokonal jeho syn Václav II., který kolem roku 1295 založil 10 km severozápadně odtud město Nová Plzeň, které postupně převzalo většinu úřadů i mnoho obyvatel Plzně původní,“ popsal Jan Benedikt.

autor: Kateřina Dobrovolná | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio