S Českým rozhlasem spolupracuji od roku 2010. Připravoval jsem hudební pořady z cyklu S Plzeňáky za folklorem (do 2013), v současné době jsem autorem a moderátorem středečních Špalíčků lidových písní na vlnách Českého rozhlasu Plzeň (od 2011).
Absolvoval jsem Pedagogickou fakultu ZČU v Plzni, obor český jazyk – hudební výchova, a Filozofickou fakultu UK v Praze, obor etnologie. Od roku 2001 pracuji v oddělení etnomuzikologie Etnologického ústavu Akademie věd ČR a vyučuji na hudebně-dramatickém oddělení Pražské konzervatoře. Jsem rovněž autorem folklorních pořadů Rádia Proglas (od 2010).
Ve své odborné i popularizační práci se zaměřuji na folkloristiku, regionální studia a historii sběratelství. Byl jsem redaktorem Národopisné encyklopedie Čech, Moravy a Slezska (2007), vydal jsem několik knižních edic historických pramenů české lidové písně a instrumentální hudby (Plzeňská věž převyšuje kopce 2009, K Rokycanům cesta zlatá 2011, Plzeňsko v lidové písni I–II 2011, 2015, Lidové písně z Prahy I–II 2011, 2013; V Prachaticích za bránou 2013, Lidové písně z Podřipska 2015). V roce 2017 mi předseda Akademie věd ČR udělil čestnou medaili Vojtěcha Náprstka za popularizaci vědy.
Od roku 1980 jsem členem rokycanských folklorních souborů Rokytka, kde se uplatňuji jako zpěvák, tanečník, kontrabasista, autor hudby, choreograf, scénárista a režisér programů. Od roku 1993 jsem vedoucím dětských a mládežnických souborů Sluníčko a Rokytí. Zároveň působím jako kontrabasista, zpěvák a autor hudebních úprav v Lidové muzice z Třemošné. V roce 2016 jsem spoluzakládal Orchestr lidových nástrojů Plzeňského kraje.
Všechny články
-
Šťastný - nešťastný Valentin
Na svatého Valentina zamrzne i kolo mlýna, tvrdí stará pranostika. Zároveň ale výroční den tohoto světce nenechává chladnými milence na celém světě.
-
Za zápisníku chrásteckého kronikáře: obecní pastýři
Obec Chrást leží severovýchodně od Plzně, sevřena mezi řekami Klabavou a Berounkou. Poprvé je připomenuta v listině krále Václava I. z roku 1242. Za historií obce ...
-
Devatero chodů štědrovečerních hodů
Štědrovečerní večeře tradičně začínala v okamžiku, kdy na obloze vyšla první hvězda. Hostina o Štědrém večeru měla obvykle několik chodů. Říkalo se, že jich má být...
-
Princezna ze mlejna i Paměti vrby – texty jubilujícího...
Režisér, autor, dramatik, básník, scénárista, zpěvák, skladatel i podnikatel a hlavně velký snílek a obdivovatel lidové písně Václav Bárta letos oslavil 80. narozen...
-
Sladké řemeslo perníkářské
Perníčky, caletky, jazejčky a piprle, marcipán nebo cukrové květy, tím vším dovedli potěšit mlsné jazýčky našich předků příslušníci toho nejsladšího řemesla - řemes...
-
Hnětýnky, zvance a „pěkná hodinka“ k tomu - posvícení na...
Zábavy a tzv. „pěkné hodinky“ s hudbou a tancem se na plzeňském venkově podobně jako jinde v Čechách pravidelně konaly u příležitosti posvícení, výroční slavnosti p...
-
Vzpomínky malířky starých Rokycan Olgy Runtové
Olga Runtová byla malířkou lidové architektury, českých i slovenských krojů a hlavně starých Rokycan. V sérii kreseb a akvarelů z dvacátých let minulého století zac...
-
Jak se slavily dožínky na Plzeňsku
Obchůzky s hudbou a taneční zábavy byly součástí dožínkových slavností, které se na Plzeňsku konaly zpravidla první neděli po sv. Bartoloměji, tedy po 24. srpnu. Zn...
-
Chorea Bohemica: půlstoletí legendárního souboru
Před 50 lety, v roce 1967, vznikl v Praze soubor Chorea Bohemica, který zásadním způsobem ovlivnil způsob jevištního a koncertního provádění českého folkloru.
-
Nešťastná vlasatice na nebi, otcovský trest na zemi – co...
Přírodní jevy jako zemětřesení, záplavy, pozorování komet nebo padajících meteoritů byly v minulosti chápané jako zlá znamení a projev božího hněvu. Jaký význam př...
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 22
- 23
- 24
- 25
- 26
- …
- následující ›
- poslední »