S Českým rozhlasem spolupracuji od roku 2010. Připravoval jsem hudební pořady z cyklu S Plzeňáky za folklorem (do 2013), v současné době jsem autorem a moderátorem Špalíčků lidových písní na vlnách Českého rozhlasu Plzeň (od 2011).
Absolvoval jsem Pedagogickou fakultu ZČU v Plzni, obor český jazyk – hudební výchova, a Filozofickou fakultu UK v Praze, obor etnologie. Od roku 2001 pracuji v oddělení etnomuzikologie a etnochoreologie Etnologického ústavu Akademie věd ČR a vyučuji na hudebně-dramatickém oddělení Pražské konzervatoře. Jsem rovněž autorem folklorních pořadů Rádia Proglas (2010–2022) a internetového rádia a podcastů o lidové hudbě na portálu iFolklor.cz.
Ve své odborné i popularizační práci se zaměřuji na hudební folkloristiku, regionální studia a historii sběratelství. Byl jsem redaktorem Národopisné encyklopedie Čech, Moravy a Slezska (2007), vydal jsem řadu knižních edic historických pramenů české lidové písně a instrumentální hudby (K Rokycanům cesta zlatá 2011, Plzeňsko v lidové písni I–II 2011–2015, Lidové písně z Prahy I–II 2011–2013, V Prachaticích za bránou 2013, Lidové písně z Podřipska 2015, Rokycansko a Plzeňsko v lidových písních 2021, Dyby dveře mluvit mohly 2025) či odbornou monografii Česká lidová píseň (s L. Tyllnerem 2019). V roce 2017 mi předseda Akademie věd ČR udělil čestnou medaili Vojtěcha Náprstka za popularizaci vědy.
Od roku 1980 jsem členem rokycanských folklorních souborů Rokytka, jako zpěvák, tanečník, kontrabasista, autor hudby, choreograf, scénárista a režisér programů. Od roku 1993 jsem vedoucím dětských a mládežnických souborů Sluníčko a Rokytí. Zároveň působím jako kontrabasista, zpěvák a autor hudebních úprav v Lidové muzice z Třemošné. V roce 2016 jsem (s D. Bártou a J. Kunešem) spoluzakládal Orchestr lidových nástrojů Plzeňského kraje a v roce 2019 jsme společně obnovili činnost Plzeňského lidového souboru.
Všechny články
-
Miloši Vršeckému opožděně k nedožitým sedmdesátinám
Přestože nás předčasně opustil v roce 2017, jeho umělecká i lidská stopa je velmi hluboká. Přesvědčí Vás o tom i tento Špalíček lidových písní.
-
Na svatého Řehoře
Na sv. Řehoře čáp letí přes moře, tvrdí stará česká pranostika. Kdo byl svatý Řehoř a jak vypadaly žákovské kolední obchůzky konané na jeho svátek, o tom je tento pořad.
-
Nové nahrávky Plzeňského lidového souboru – 1. díl
Pro příznivce západočeské lidové hudby je to skvělá zpráva. Po více než 20 letech ke studiovému natáčení znovu sešlo profesionální těleso Plzeňského lidového souboru.
-
Kaše, to je strava naše
Kaše představovaly v docela nedávné minulosti důležitou součást stravování dětí i dospělých. Hospodyně je připravovaly velmi často...
-
Božena Němcová na Chodsku
Částí svého díla je spojena i s národopisem a regionální historií západních Čech, zejména Chodska.
-
Narození a dětství v lidové kultuře - kmotříčci a kmotřičky
Kmotrovství a dalším obyčejům spojeným se křtem novorozenců je věnovaný tento Špalíček lidových písní.
-
Nové nahrávky Orchestru lidových nástrojů Plzeňského kraje
Tento Špalíček představí zbrusu nové snímky Orchestru lidových nástrojů Plzeňského kraje, pod vedením Dalibora Bárty. Tentokrát s velmi mladými a šikovnými sólisty.
-
Krkonošské koledy ve sbírce Josefa Horáka
Svérázné, veselé i poetické krkonošské koledy, dobře známe především díky pilnému a talentovanému sběrateli Josefu Horákovi, zní v tomto adventním Špalíčku lidových písní.
-
Barborka z rodu vzácného
Svatá Barbora patří mezi Čtrnáct sv. Pomocníků a je patronkou povolání, u nichž hrozí riziko náhlé či násilné smrti. Uctívají ji horníci, dělostřelci a kováři.
-
Sv. Barbora, počátek adventu v české lidové kultuře
Byla Barborka z rodu vzácného, dcera otce zuřivého, začíná text lidové hry z 18. století. Kdo byla svatá Barbora a jaké podoby měl její svátek v české lidové kultuře?
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 21
- 22
- 23
- 24
- 25
- …
- následující ›
- poslední »